Kungsleden – průvodce nejpopulárnějším dálkovým trailem ve Švédsku (thru-hiking 101)

Čím by se dal ve zkratce charakterizovat Kungsleden neboli Královská cesta, nejznámější a nejoblíbenější dálkový trek ve Skandinávii? Určitě by to byla panenská příroda v podobě nekonečné tundry a širokých plání, březových lesů a stád prohánějících se sobů. Za zmínku stojí i minimální dostupnost telefonního signálu, přejezdy loďkou přes jezera a rozmary počasí jako silný vítr, spousta deště, bažiny, močály a hejna komárů. 

Pro mnohé začínající hikery může být Kungsleden skvělou branou do světa dálkových pěších trailů. Střední délka, nízké převýšení, ale zároveň i spousta výzev především v podobě nestálého počasí a odlehlosti od civilizace (a všeho, co k tomu patří). Tento mini-průvodce je určen všem, kteří by se na Kungsleden rádi vydali nebo o tomto trailu slyší úplně poprvé (existuje vůbec ještě někdo takový?). Především ti poskytne základní informace, které se ti mohou hodit při plánování. A pokud tě nebaví čtení, můžeš si poslechnout i 1. díl našeho podcastu Život na treku s naším ambasadorem Martinem Bencem, který byl celý věnován tomuto populárnímu švédskému trailu.

Základní informace a obsah článku

Po kliknutí na odrážku se přesuneš do dané sekce.

• Název trailu: Kungsleden (oficiální), Královská cesta nebo Královská stezka (český), King’s trail (anglický)
• Lokace: Švédsko (oblast Laponsko, za polárním kruhem)
• Celková délka: 470 km (420 km pěšky, 30 km silnice, 20 km přes jezera)
• Celkové převýšení: 9 039 m
• Nejvyšší a nejnižší bod: Tjäktjapasset (1 150 m n. m.), Kvikkjokk (305 m n. m.)
• Doba trvání: průměrně 18 – 28 dní
• Směr a období: v obou směrech (sever – jih, jih – sever), polovina června až polovina září (letní sezóna), začátek března až konec dubna (zimní sezóna)
• Místo začátku a konce: Abisko (sever), Hemavan (jih)
• Oficiální zdroj informací: Švédská turistická asociace (STF) –  https://www.swedishtouristassociation.com
• Plánování a příprava: permity (žádné), víza (žádná), pojištění (cestovní), navigace a mapy (mapy.cz, Cicerone, Friluftsatlas)
• Vybavení: inspiruj se gearlistem Martina Bence z DvaNaTahu
• Logistika na trailu: kempování, zásobování, voda
• Nebezpečí a náročnost: počasí, terén, zranění a zdravotní problémy, zvířata, rostliny
• Alternativy: Kebnekaise (2 097 m n. m.), Skierfe (1 179 m n. m.)
• Praktické rady a tipy na závěr: rozpočet, placení, mobilní signál, dobíjení elektroniky, skupina na FB

Název trailu

Oficiální švédský název trailu je Kungsleden, což v českém překladu doslova znamená Královská stezka nebo Královská cesta. Stejně jako King’s trail v angličtině, ani český překlad se zase tolik neujal, ve všech průvodcích se tedy primárně setkáš s originálním názvem. V tomto případě se ale švédštiny bát nemusíš (narozdíl od jiných slov, názvů měst a oblastí), výslovnost je velmi jednoduchá. Můžeš být rád, že úplně první historické a rozhodně hůře zapamatovatelné označení Alesvaggeleden nezůstalo tomuto treku příliš dlouho a dnes se již nepoužívá.

Lokace

Většina trasy Kungsleden se nachází za polárním kruhem ve Švédsku, v kulturní oblasti označované jako Laponsko a obývané původním evropským domorodým národem Sámů. Trail neprochází žádnými jinými státy, ani nevede od jedněch hranic k druhým jako některé jiné thru-hike traily. Trasa je rozdělena do 5 hlavních sekcí mezi osadami Abisko a Hemavan. Jednotlivé úseky jsou rozděleny podle dostupnosti – na jejich začátek/konec totiž vede silnice. Trail prochází celkem 4 národními parky (Abisko, Stora Sjöfallet, Sarek a Pieljekaise). Samotná trasa vede také přes 7 jezer, které je nutné překonat pomocí plavidel poháněných motorem nebo vlastní silou.

Laponsko je rájem pro všechny milovníky přírody. Nachází se zde množství národních parků i všechny nejvyšší dvoutisícové hory Švédska. Ve spojitosti s touto oblastí i trailem Kungsleden se často hovoří jako o poslední evropské divočině, a to především díky rozlehlosti dané oblasti, obtížné pozemní dostupnosti, panenské přírodě, původnímu obyvatelstvu a nedostupnosti mobilního signálu. Pokud si ale myslíš, že budeš procházet místy, kam lidská noha ještě nevkročila a na známky civilizace nenarazíš celé dny a třeba i týdny, možná budeš trochu zklamaný. Přece jen se jedná o oficiální a dnes i velmi oblíbený značený pěší trail s poměrně velkým množstvím horských chat po cestě, vybudovanými dřevěnými chodníky přes některé mokřady a bažiny a i ti sobi ti občas zacinkají zvonečky na cestu, podobně jako jsme tomu zvyklí u krav v Alpách. Nic z toho ale na kráse trailu ani švédského Laponska neubírá, jen je na každém, co si pod pojmem “divočina” představuje. 

Co je ale jisté, tak na Kungsledenu se budeš kochat dechberoucími skandinávskými scenériemi a procházet opravdu rozmanitou přírodou od rozlehlých širokých plání a tunder, přes níže položené březové háje až po kamenitý alpinský terén.

Celková délka

Většina zdrojů uvádí celkovou délku Kungsledenu jako 440 km. Tento údaj ale zahrnuje i úseky, které je nutné překonat lodí, naopak ale nezahrnuje jeden úsek po silnici mezi Vakkotavare a Kebnats, který většina hikerů zdolává pomocí autobusu.

Pojďme si to tedy shrnout.. Celková trasa činí přibližně 470 km, z toho 30 km je po asfaltové silnici a zhruba 20 km vede přes jezera. Zbývá tedy 420 km pro pěší chůzi.

Celkové převýšení

Celkové převýšení Kungsledenu je pouhých 9 039 m (dle aplikace Hiiker, jako vždy se tahle informace mezi dostupnými zdroji mírně liší). Nenechej se tím ale zmást a nepodceňuj jeho náročnost, tenhle trail tě i tak slušně prověří. Ať už to bude nekonečné přeskakování přes kameny, zapadávání do bahna a mokřad až po kolena, nezlomné nápory větru a deště nebo nekonečné nálety komárů, úplná brnkačka to pro většinu lidí nebude. Nejeden borec a zkušený hiker už na tomhle trailu dostal za vyučenou – naši ambasadoři DvaNaTahu by o tom mohli vyprávět!

Nejvyšší a nejnižší bod

Nejvyšší bod na Kungsleden trailu leží ve výšce 1 150 m n. m. v horském sedle Tjäktjapasset. Těsně před vrcholem tě čeká poměrně prudké stoupání, za dobrého počasí ti však bude odměnou úchvatný výhled na dvě rozlehlé náhorní plošiny. V případě nepříznivého počasí se nahoře můžeš alespoň schovat do malého nouzového přístřešku.

Nejnižším místem na trailu je malá osada Kvikkjokk (305 m n. m.), která je hlavním přístupovým bodem do národního parku Sarek a poskytuje proto i základní služby pro turisty, včetně ubytování a dopravního spojení.

Doba trvání

Jako u všech dálkových trailů je i u Kungsleden trailu délka trvání individuální a závisí na spoustě faktorech, od tvé fyzické zdatnosti až po nečekané nástrahy počasí. Většina hikerů však v hlavní sezóně zvládne trail projít během 18 – 28 dní. Při dobré sportovní formě, štěstí na počasí a troše plánování lze ale projít trail i rychleji. Velkou výhodou tohoto trailu je, že kvůli němu nemusíš hned dávat výpověď v práci, a zároveň je dostatečně dlouhý na to, aby sis odpočinul od běžného každodenního shonu a starostí a okusil kouzlo několikatýdenních dálkových trailů.

Při plánování cesty je potřeba ale počítat s již dříve zmíněnými plavbami přes jezera, které tě mohou někde trochu zpomalit nebo zdržet, pokud k přívozu nepřijdeš včas nebo bude extrémně špatné počasí, a ty budeš muset na další loď čekat pár hodin nebo klidně i půl dne. I za dobrého počasí mají přívozy své jízdní řády a většinou jezdí jen párkrát denně. Lodě také nejezdí po celý rok a je důležité si pohlídat spuštění a ukončení sezóny.

Kdo chce okusit krásu severu a nemá tolik času, může se vydat zdolat i jen některou z částí tohoto trailu. Asi nejoblíbenější je nejsevernější úsek mezi Abiskem a Kvikkjokkem (cca 210 km, 7 – 10 dní), případně pouze mezi osadami Abisko a Nikkaulokta (cca 110 km, 3 – 7 dní). Tento poslední úsek se každoročně chodí i organizovaně v rámci Fjällräven Classic (ve směru na sever s koncem v Abisku). Zázemí a podporu organizátorů ocení především úplní začátečníci nebo lidé, kteří chtějí poznat podobně smýšlející nadšence z celého světa. Naopak chceš-li se této akci raději vyhnout, naplánuj si svůj začátek s ohledem na jejich srpnový termín.

Směr a období

Výchozím bodem Kungsledenu je malá osada Abisko nacházející se na severu ve stejnojmenném národním parku. Na jihu končí trasa v osadě a známém lyžařském středisku Hemavan. Oficiálně vede trasa tímto směrem a z mnoha praktických důvodů je směr ze severu na jih i nejpopulárnější. V tomto případě začínáš ve vyšších nadmořských výškách a směřuješ dolů do níže položených teplejších oblastí. Většina chat u jezer, které musíš na trase překonat, je navíc umístěná právě na břehu z tohoto směru, takže při čekání na přívoz můžeš využít jejich zázemí a pohostinnosti. Nicméně trasu je možné projít i v opačném směru z jihu na sever. V takovém případě se asi vyhneš největšímu náporu a bublině hikerů, ale zvyšuje se pravděpodobnost zhoršení počasí na konci trasy, zvlášť s blížícím se koncem sezóny.

Přestože mluvíme o směru ze severu na jih a opačně, u Kungsledenu zatím není tolik obvyklé a zažité používat termíny Nobo (z anglického Northbound) a Sobo (z anglického Southbound), jako to můžeš znát z jiných thru-hiků především v Severní Americe (Pacifická hřebenovka, Appalačská stezka apod.).

Hlavní letní sezóna, kdy můžeš počítat s otevřenými chatami, převozy přes jezera, dostupnou dopravou a relativně “dobrým” počasím (alespoň na skandinávské poměry), je od poloviny června do poloviny září. Výběr vhodného termínu ani v tomto období není ale úplně jednoduchý a závisí především na počasí a tvé toleranci vůči komárům. Především v jižněji položených oblastech, kde se nacházejí mokřady, jsou nápory komárů v červnu a červenci až nesnesitelné. S přicházejícím chladnějším počasím se ale jejich počet značně redukuje. Z toho by vyplývalo, že polovina srpna a začátek září bude pro zachování zdravého rozumu nejvhodnější období pro přechod, ale tady zase do rovnice přichází počasí. Podzimně zbarvená příroda má sice nepopiratelné kouzlo, nicméně už na konci srpna se můžeš setkat nejen s přízemními mrazíky, ale dokonce i se sněhovými přeháňkami a bouřemi. A to v otevřených a stromy nechráněných oblastech za polárním kruhem není úplná legrace. 

Na Kungsledenu ale funguje i zimní sezóna, a to v období od března do konce dubna. Na tento trail se tak můžeš vydat i na běžkách nebo na sněžnicích a zažít svou první opravdovou polární výpravu. Mrazivý Kungsleden ale umí být opravdu nelítostný, proto v žádném případě nepodceňuj přípravu a plánování. A pokud ještě s podobnými akcemi nemáš zkušenosti, vydej se tam jen v doprovodu zkušenějších kamarádů nebo skupiny s průvodcem – například brněnský Expedition Club se pravidelně vydává na polární výpravy do daných oblastí. Kromě získání nových zkušeností a nevšedních zážitků budeš mít i možnost potkat podobně smýšlející dobrodruhy. O polární expedici Mrož, na kterou se v roce 2022 vydalo část vedení a ambasadorů Graminou, si můžeš přečíst v tomto článku na blogu. V tomto průvodci se dále budeme zabývat už jen klasickým pěším přechodem Kungsleden trailu v hlavní letní sezóně.

Místo začátku a konce

Dálkový trail v Evropě? To zní skvěle! Určitě se tam rychle a snadno dostaneš, nepotřebuješ žádná víza ani permity, prostě značka ideál. Tak tohle si asi pomyslí každý, než zjistí, jak dlouhá cesta ho do Abiska/Hemavanu vlastně čeká. Naštěstí to ale není až tak složité, jen časově náročné.

Většina lidí se vydává letecky do Stockholmu, odkud je možné dále letět do města Kiruna, které je od Abiska vzdálené necelých 100 km a jezdí tam autobusy i vlaky. O něco levnější varianta je jet ze Stockholmu vlakem přímo do Abiska (s jedním přestupem v Bodenu nebo přímým nočním vlakem – tady rozhodně doporučujeme sáhnout po lůžkovém kupé). Tahle cesta vlakem ale trvá přes 16 hodin.

Z Hemavanu na konci se zpátky do Stockholmu dostaneš opět buď letecky, nebo kombinací autobusu a vlaku s přestupem v Umeå. I tady pozemní cesta zabere spoustu času, takže je potřeba s tím dopředu počítat.

Ceny a časy odjezdů vlaků i autobusů zjistíš na RESROBOT nebo SJ, kde si můžeš jízdenky i dopředu zakoupit. Autobusy možná využiješ i v průběhu cesty na Kungsleden trailu (přes 30km asfaltový úsek na trailu, případně jako možnost při zásobování). Více o možnostech dopravy včetně odkazů na další dopravce najdeš přehledně sepsáno zde.

Oficiální zdroj informací

Švédská turistická asociace, známá pod zkratkou STF (Svenska Turistföreningen), je nezisková organizace ve Švédsku, jejíž cílem je podporovat a rozvíjet turistiku a venkovní aktivity ve Švédsku s důrazem na udržitelnost a ochranu přírody. STF spravuje síť turistických ubytoven, horských stanic a chat v celém Švédsku a nabízí širokou škálu aktivit a služeb pro turisty a milovníky přírody, včetně informací o turistických trasách, vedení turistických skupin a vzdělávacích programů. Historie i současnost Kungsleden trailu jsou spojeny právě se STF. Už od počátku jejího vzniku na konci 19. století měli zakladatelé STF cíl vytvořit stezku přes hory ve švédském Laponsku, aby lidem zpřístupnili švédskou přírodu a kulturu. Původní trasa měla spojovat pouze dnešní Abisko a Kvikkjokk, na které začaly ve 20. letech 20. století postupně vznikat jednotlivé chaty. Později se začala stezka prodlužovat, až se v roce 1975 dotáhla do dnešní podoby až do Hemavanu.

Oficiálním zdrojem informací o Kungsledenu je tedy Švédská turistická asociace. Na jejich webových stránkách https://www.swedishtouristassociation.com/areas/kungsleden/ si můžeš přečíst informace o jednotlivých sekcích trasy – např. jak se na daný úsek dostat, jaké možnosti ubytování a zásobování jsou po cestě, nebo třeba i krátký popis terénu, který tě na dané sekci čeká.

Plánování a příprava

Permity

V tomto ohledu je to naprosto jednoduché! Nepotřebuješ žádný permit nebo povolení, aby ses mohl vydat na dálkový trail Kungsleden. Tato stezka je přístupná všem bez omezení.

Víza

Jako občan České nebo Slovenské republiky nepotřebuješ pro přechod Kungsleden trailu ve Švédsku žádná víza nebo povolení k pobytu.

Pojištění

Vzhledem k tomu, že Kungsleden je oficiální značená pěší trasa, jejíž nejvýše položený bod jen lehce přesahuje přes 1 000 m n. m., bude ti k pobytu ve Švédsku stačit klasické cestovní pojištění bez připojištění aktivních/rizikových sportů.

Navigace a mapy

Kungsleden je poměrně dobře značený dálkový trail. Trasa je značená jednoduchým červeným pruhem na kamenech a stromech. Pouze na rozcestích je třeba si dát pozor, na kterou chatu jdeš, ne všude je používáno slovní označení Kungsleden. Zimní značení pomocí oranžového kříže na kůlech a tyčích může být trochu matoucí, protože leckde vede kousek dál od pěší trasy přes bažiny a mokřady, které jsou v zimě zamrzlé a zasněžené. 

S offline navigací a trasováním ti mohou pomoct mapy.cz, ve kterých je celá trasa zaznačená. Kungsleden samozřejmě najdeš i v jiných turistických mapách a navigacích, jako je např. Hiiker, AllTrails apod. Ve známé a mezi thru-hikery oblíbené aplikaci FarOut v současnosti mapa Kungsleden trailu dostupná není. Pokud nechceš spoléhat jen na techniku, můžeš si pořídit například průvodce i s mapami od Cicerone nebo atlas map od Friluftsatlas.

Vybavení

Vydáš-li se na Kungsleden v hlavní letní sezóně, budeš potřebovat klasické vybavení na dálkové treky. Přečti si zde, jak si sestavit seznam ultralehkého vybavení na treky (tzv. gearlist), nebo se inspiruj vybavením Martina Bence z DvaNaTahu, které použil právě při přechodu Kungsleden trailu a dopodrobna jej popsal na konci tohoto článku. 

Vzhledem k proměnlivosti počasí je určitě dobré nezapomenout nepromokavé oblečení, i v letních měsících se za polárním kruhem mohou hodit nepromokavé ponožky. Zvlášť vyrážíš-li na trail v lehkých a prodyšných trailových běžeckých botech. Pokud jsi ve světě dálkových trailů nový, zde si můžeš přečíst, proč jsme na většině dálkových trailů již upustili od těžkých kožených pohorek.

Především v červnu a červenci se ti bude hodit i moskytiéra na hlavu a repelent proti komárům, který doporučujeme koupit až na místě. Při aplikaci repelentu si ale dej pozor, nejúčinnější repelenty totiž obsahují aktivní složku a zároveň pesticid DEET, který může trvale poškodit a rozleptat tvé vybavení, jako je stan, spacák, nepromokavá bunda apod.

Komáří peklo dokáže trail opravdu znepříjemnit, proto bychom i u stanů volili spíše dvouplášťový nebo jednoplášťový stan s integrovanou moskytiérou namísto otevřených tarpů. Vzhledem k rozlehlým širokým pláním, velmi často bez možnosti ukrytí se pod stromy, jsou stany lepší volbou i pro ukotvení a napnutí za větrných večerů a nocí.

A protože se budeš pohybovat za polárním kruhem během polárního dne, doporučujeme přibalit i masku na oči nebo lehký nákrčník, který si můžeš přetáhnout přes oči, především máš-li problém usínat za světla.

Nezapomeň si sebou vzít i filtr na vodu. I když se ti bude zdát příroda v okolí panenská a voda nádherně čirá a čistá, nikdy nevíš, jestli se výše po proudu neprohnalo stádo sobů a vodní zdroj zrovna neznečistilo.

Nezapomeň si také chránit své vybavení, aby ti nenavlhlo nebo se dokonce nerozmáčelo za deště – nepromokavé vaky a organizéry zajistí, aby alespoň tvůj spacák, péřovka a oblečení na spaní zůstalo vždy v suchu.

S ohledem na odlehlost a nedostupnost mobilního signálu po velkou část trailu je pro případ zranění na individuálním zvážení, jestli sebou chceš nosit satelitní komunikátor (např. Garmin Inreach Mini) nebo osobní GPS lokátor s možností SOS přivolání pomoci. V případě nouzových situací bývá k dispozici satelitní telefon na chatách, které jsou od sebe vzdálené většinou maximálně den chůze.

Logistika na trailu

Kempování

Podle švédského práva “Allemansrätten” (právo veřejnosti na přístup k přírodě) je možné stanovat ve volné přírodě kdekoliv, kde to není vysloveně zakázané a nenacházíš se v blízkosti žádného obydlí. Což v okolí neobydleného a odlehlého Kungsleden trailu nepředstavuje zrovna velký problém. Občas ale může být problém najít vhodné nepodmáčené místo nebo místo v závětří, na otevřených pláních a náhorních plošinách ti totiž může zkomplikovat stavění stanu a rušit klidný spánek opravdu silný vítr.

Samozřejmě zde platí i výjimky a konkrétně u Kungsleden trailu se to týká národního parku Abisko. V tomto úseku můžeš kempovat pouze na dvou k tomu určených místech – u přístřešku Nissonjokk (4 km od Abiska, zadarmo) a u chaty Abiskojauare Fjällstuga (14 km od Abiska, za poplatek).

Ubytovat se můžeš také přímo na horských chatách, kterých je po cestě asi 20. Nicméně s výjimkou několika chat nečekej žádný hotelový luxus, přestože ceny nasvědčují spíše tomu, že spát budeš v královském apartmá v Hiltonu. Spí se na palandách v malých místnostech s matracemi. Elektřina ani teplá voda na většině chat dostupná není. K dispozici jsou nádobím vybavené kuchyňky s možností vlastního stravování. S výjimkou dvou sekcí (Kvikkjokk – Jäkkvik, Jäkkvik – Ammarnäs) by šel trail naplánovat se spaním pouze na chatách. Pokud se rozhodneš pro spaní uvnitř v suchu, doporučujeme si místa dopředu rezervovat na stránkách STF. S rostoucí popularitou trailu mohou být totiž někde kapacity během hlavní sezóny vyčerpány. U chat je většinou možné za poplatek kempovat a využívat jejich sociální příslušenství (koupelna, kuchyňka, přístřešek). Více o spaní na horských chatách, včetně odkazu na ceny a možnosti platby, najdeš zde (informace pokrývají všechny chaty spravované STF, nejen na Kungsleden trailu). Ve městech Jäkkvik a Ammarnäs je možné spát v cenově přijatelných hostelech, kde je navíc k dispozici elektřina, teplá sprcha, případně i praní za poplatek.

Po cestě také narazíš na spousty menších a skromných přístřešků. Jedná se o zimní bivaky a nouzové chatky, které by se ale neměly zneužívat a přespávat v nich pouze v případě nouze. V nepříznivém počasí ale poskytují příjemný úkryt například pro vaření oběda nebo večeře. Většinu těchto přístřešků nalezneš vyznačené v mapy.cz.

Zásobování

Možnosti zásobování na trailu jsou poměrně omezené, nacházíš se totiž v dost odlehlé oblasti. Supermarkety s širokou nabídkou a normálními švédskými cenami najdeš na začátku a konci trasy v Abisku a Hemavanu, v průběhu cesty už pak jen ve 2 osadách Jäkkvik a Ammarnäs, které se ale nacházejí až v druhé polovině trailu. 

Dozásobit se lze i na některých horských chatách po cestě, nicméně nečekej zrovna širokou nabídku potravin (oproti klasickým supermarketům), naopak se připrav na extrémní horskou přirážku v podobě nejméně dvojnásobné ceny. Obojí je dáno tím, že většina chat je těžce dostupná a zásoby se na ně dovážejí pomocí helikoptér nebo v zimě na sněžných skútrech. Nabídka na konci sezóny bude ještě omezenější, protože to nejlepší a na trail nejvhodnější jídlo pravděpodobně vykoupí hikeři před tebou. Více o možnostech zásobování na chatách se dočteš zde. Najdeš tam i mapku chat s obchody a příklady potravin, které si můžeš na chatách zakoupit (včetně cen). Počítej také s omezenou otevírací dobou, otevřeno je většinou dopoledne mezi 8 a 10 h, odpoledne mezi 16 a 18 h.

Pokud trávíš čas před trailem ještě v nějakém větším městě (např. Stockholm nebo Kiruna), můžeš si poslat balík se zásobováním (resupply box) do Kvikkjokku (skrze společnost Bussgods). V Kvikkjokku se sice nachází malý obchůdek, ale podobně jako na horských chatách mohou být jeho zásoby omezené. Najdeš tam ale i hiker box, do kterého zde končící hikeři odkládají potraviny nebo plynové bomby, které už nepotřebují.

Další možností zásobování je využít autobusy z přístupových míst (Kvikkjokk, Nikkaluokta, Vakkotavare, Kebnats) a zajet si nakoupit do větších vesnic nebo měst v širším okolí. Tahle varianta ale mnohdy zabere velké množství času podle dopravního spojení a vzdálenosti od měst. Může se tak jednat i o celodenní výlet.

Pokud budeš shánět před začátkem trailu plynovou kartuši na vaření, můžeš si ji koupit v turistické stanici Abisko (jdeš-li ze severu) nebo v Hemavanu (vyrážíš-li z jihu). Kartuše je možné také obstarat i v některých chatách nebo zásobovacích místech po cestě.

Voda

Voda na Kungsleden trailu nepředstavuje žádný problém. Možná jí dokonce budeš mít až dost, protože ti pravděpodobně nejednou proteče i do bot nebo do batohu. Nicméně systém všech potůčků, řek a jezer je na tomto trailu opravdu skvělý, nepotřebuješ tedy ani žádnou velkou kapacitu na nošení vody (pro většinu lidí to bude max. 3 litry).

Přestože se zdá voda čistá a průzračná, z bezpečnostních důvodů doporučujeme vždy raději používat vodní filtr.

Nebezpečí a náročnost

Počasí

Co můžeš čekat od skandinávského počasí v létě? Úplně všechno! Tedy klidně i sníh. Počasí bývá proměnlivé a často i deštivé se silným větrem. Můžeš mít štěstí a dva týdny si budeš užívat modré oblohy bez jediného mráčku, nebo ti celou cestu proprší. Ale pravděpodobně to bude něco mezi tím. Nejpozději od září počítej s výrazným poklesem teplot, přízemními mrazíky, možnými sněhovými přeháňkami i bouřemi.

Vzhledem k tomu, že mobilního signálu je na trailu pramálo, nebudeš mít pravděpodobně možnost si denně kontrolovat předpověď počasí. Na chatách ale většinou nalezneš vyvěšenou aktuální předpověď na další dny, případně se můžeš informovat u obsluhy chat.

Terén

Krásně upravená a vyšlapaná pěšinka, dřevěné chodníčky, mosty přes potoky a řeky, ale i kamenitý terén, bažiny a mokřady. Na Kungsleden trailu si užiješ od všeho něco. Díky dobrému značení a nízkému převýšení se nejedná o technicky náročný trail, nebudeš procházet žádnými exponovanými nebo nebezpečnými úseky.

Po cestě tě čeká 7 přejezdů přes jezera. Některé můžeš překonat vlastními silami pomocí veslic, které jsou zdarma k dispozici. Platí tam ale pravidlo, že na každém břehu musí zůstat alespoň jedna loďka. Pokud jsi tedy na břehu, kde je k dispozici jen jedna loď a na opačné straně jsou dvě, budeš muset jezero překonat hned 3x, abys navíc v závěsu převezl jednu lodičku z druhé strany na břeh, odkud jsi vyrážel. Celou situaci může komplikovat silný vítr, déšť a vzdálenost mezi břehy (až několik kilometrů). 

S výjimkou prvního jezera (Tjarvekallegiehtje, vzdálenost 500 m, 3 km za Jäkkvikem) je možnost využít pro přepravu motorové čluny s obsluhou, které ale nejsou zadarmo a většinou jezdí jen párkrát denně. Trošku zmatek v tom dělá i fakt, že některé převozy se dají platit jen hotově a některé jen kartou. Počítej s cenou 150 – 400 SEK za jednu cestu. Více informací o dopravě přes jezera se dočteš zde.

V jednom 30km úseku Kungsleden trailu pravděpodobně využiješ jako většina hikerů autobusovou dopravu. Jedná se o část mezi Vakkotavare a Kebnats, odkud na autobus přímo navazuje převoz lodí přes jezero do přístavu Saltoluokta. Autobus jezdí 1 – 2x denně (dle sezóny). Autobus navíc zastavuje na půl hodiny v Stora Sjöfallet, kde je malá restaurace a obchůdek s možností dobití elektroniky.

Zranění a zdravotní problémy

Na Kungsleden trailu tě mohou potkat zranění či zdravotní problémy stejně jako kdekoliv jinde. Zranit se můžeš z přetížení, zakopnutí, pádů, při brodění potoků apod. Řešení nastalé situace však může komplikovat odlehlost trailu a nedostupnost mobilního signálu, kdy si bez satelitního telefonu nebo lokátoru člověk sám pomoc nezavolá.

V chladném počasí je potřeba si dát pozor na příznaky hypotermie, což je celkový, život ohrožující stav podchlazení.

Postihnout tě mohou také zažívací problémy z nefiltrované vody, případně se mohou šířit mezi hikery noroviry v důsledku zhoršených hygienických návyků a sdílení společných prostor v chatách.  

Zvířata

Zvířata na Kungsleden trailu nepředstavují problém, naopak pozorování obrovských stád sobů je jeden z highlightů celého trailu.

Nicméně v Laponsku se vyskytují mimo jiné i losi, vlci, rysi a medvědi. Vzhledem k jejich plachosti a obrovskému neobydlenému prostoru, který mají k dispozici, se s nimi ale můžeš setkat jen opravdu vzácně. Losi jsou běžní v celém Laponsku a ačkoli jsou obvykle neškodní, mohou být agresivní, pokud se cítí ohroženi (zejména samice s mláďaty). V oblasti se vyskytují i medvědi hnědí, nicméně není známo, že by se někdy přibližovali k lidem za účelem shánění jídla. Na Kungsleden trailu není podmínkou ani zvykem uchovávat potraviny v bear canistrech (plastových nádobách, do kterých se medvěd nedostane) ani věšet vaky s jídlem na strom (většinou totiž ani není kam).

Rostliny

Na Kungsleden trailu se nevyskytují žádné nebezpečné rostliny, které by byly smrtelně jedovaté nebo by způsobovaly agresivní podráždění kůže. Nicméně raději se vyhni konzumaci jakýchkoliv bobulí, lesních plodů a hub, které neznáš a nedokážeš je bezpečně identifikovat.

Alternativy

Kousek od Kungsleden trailu se nachází nejvyšší hory Švédska Kebnekaise s vrcholem ve výšce 2 097 m n. m. Na vrchol vedou dvě přístupové cesty od chaty Kebnekaise Fjällstation. Samotná hora je tvořena zasněženým a zaledněným hřebenem se dvěma vrcholy. Západní přístupová cesta vede přes vrchol Vierrarvárri a není příliš technicky náročná, ale je dlouhá a vyčerpávající. Východní přístupová cesta přes ledovec Björlings glaciar je technicky mnohem náročnější s objektivními riziky, jako jsou například pády do trhliny nebo ze skalní římsy. Fixní lana v závěrečném výstupu nejsou jen na okrasu. Pokud se rozhodneš v rámci Kungsleden trailu vystoupat na nejvyšší horu Švédska, doporučujeme volit západní cestu, vynahradit si na to dostatek času a vydat se na vrchol jen za příznivého počasí. Více informací ti může poskytnout i obsluha na chatě Kebnekaise Fjällstation.

Oblíbenou zacházkou z Kungsleden trailu v jihovýchodní části národního parku Sarek je i hora Skierfe (1 179 m n. m.) s nádhernou vyhlídkou do údolí na řeku Rapa a deltu Laitaure. Cesta na vrchol není považována za náročnou a za hezkého počasí určitě nebudeš litovat, že sis vyšlápl pár set výškových metrů navíc.

Praktické rady a tipy na závěr

Rozpočet: Rozpočet je jako na všech dálkových trailech značně individuální a závisí na míře pohodlí, kterou si chceš po cestě dopřát. Nicméně Kungsleden obecně nepatří mezi nejlevnější dálkové traily. Co se týče dopravy, počítej s letadlem, vlaky a autobusy na začátek a konec trailu, s minimálně jedním autobusem uprostřed trailu a s placením za převoz přes jezera. Ušetřit můžeš na ubytování, pokud budeš spát pouze ve stanu a nebudeš využívat drahé horské chaty. I za kempování u chaty se platí. Jídlo na začátek trailu si sebou můžeš přivézt, případně koupit levněji (na švédské poměry) v supermarketu ve větším městě před začátkem cesty. Nicméně asi tě nemine ani nákup jídla nebo alespoň malé dozásobování v předražených horských chatách po cestě.

Placení: Bezhotovostní placení je běžné po celém Švédsku a není tomu jinak ani na Kungsleden trailu. V některých chatách je to dokonce i jediná možnost placení, což může být pro hodně lidí překvapivé, když v nich není zavedená ani elektřina. Nicméně je dobré mít u sebe vždy i nějakou hotovost pro případné platby za lodní dopravu.

Mobilní signál: Na Kungsleden trailu je velmi nízké pokrytí mobilním signálem. Především v severní části trailu mezi Abiskem a Kvikkjokkem je pokrytí téměř nulové (až na pár míst). Čím jižněji se dostaneš, tím častěji na signál narazíš, především ve vyšších polohách.

Dobíjení elektroniky: Na většině chat není zavedená elektrika, není tedy ani možné si v nich dobíjet mobil, powerbanky, čelovky apod. Pouze na několika málo lépe vybavených chatách je tato služba k dispozici. Dobíjet elektroniku lze taky v autobuse, v hostelech nebo restauracích ve větších osadách (Abisko, Jäkkvik, Ammarnäs, Hemavan) apod. Vzhledem k absenci mobilního signálu doporučujeme mít mobil nastavený v leteckém režimu a šetřit baterií. Rovněž se hodí mít sebou spolehlivou powerbanku s dostatečnou kapacitou.

Skupina na FB: Pokud chceš najít parťáky na trail nebo si s něčím ohledně Kungsleden trailu nevíš rady, zkus pohledat v historii nebo se zeptat ostatních hikerů ve facebookové skupině Kungsleden / King’s Trail. Skupina je poměrně aktivní a určitě se najde někdo, kdo podobný problém již řešil. V komentářích často najdeš i užitečné tipy a rady od lidí, kteří již trail úspěšně absolvovali.

Autor fotografií: Jiří Novák