GR11 – průvodce dálkovým trekem napříč španělskými Pyrenejemi (thru-hiking 101)
Mohutné horské hřebeny, hluboká zelená údolí, tyrkysová jezera, průzračné bystřiny i suťová sedla, odkud vidíš desítky kilometrů daleko. Strmá a nekonečná stoupání a klesání. Tichá kamenná městečka, kde čas plyne pomaleji, pastviny plné koní a krav, pískání svišťů i majestátní let dravců vysoko nad hlavou. To je GR11, populární dálkový trail vedoucí napříč celými španělskými Pyrenejemi od vlhkého pobřeží Atlantiku až po sluncem rozpálené a vyprahlé pobřeží Středozemního moře. Čeká tě přibližně 840 kilometrů dobrodružství, které prověří tvou fyzičku i hlavu, a zanechá v tobě vzpomínky na celý život.
GR11 patří mezi nejoblíbenější evropské dálkové trasy a pro mnoho evropských thru-hikerů je vůbec prvním velkým trekem, na který se vydávají. Společně s GR10 a HRP tvoří trojici legendárních tras vedoucích napříč celými Pyrenejemi. GR11 je dostatečně náročný, ale zároveň přístupný trek, s možností kombinovat spaní v přírodě s komfortem horských chat, vesnic a měst po cestě. Pokud se na GR11 chystáš, tento průvodce ti poskytne všechny důležité základní informace, které se ti budou hodit při plánování. A pokud tě nebaví čtení, můžeš si poslechnout náš 8. díl podcastu Život na treku, kde jsme o GR11 mluvili s naším ambasadorem Markem Rybářem.
Základní informace a obsah článku
Po kliknutí na odrážku se přesuneš do dané sekce.
- Název trailu: GR11 (zkratka), Gran Recorrido 11, Transpirenaica (španělsky)
- Lokace: Španělsko a Andorra (Pyreneje)
- Celková délka: cca 840 km
- Celkové převýšení: cca 40 000 m
- Nejvyšší a nejnižší bod: Collado de Añes Cruces (2 780 m), Cabo Higuer (0 m)
- Doba trvání: průměrně 35 – 45 dní
- Směr a období: v obou směrech (západ – východ, východ – západ), polovina června až konec září
- Místo začátku a konce: Cabo Higuer (západ), Cap de Creus (východ)
- Oficiální zdroj informací: Španělská federace horských sportů (FEDME), webový portál Travesía Pirenaica
- Plánování a příprava: permity (žádné), víza (žádná), pojištění (cestovní), navigace a mapy (mapy.cz, aplikace GR11, Cicerone)
- Vybavení: ukázkové gearlisty na dálkové treky (na konci článku)
- Logistika na trailu: kempování, zásobování, voda
- Nebezpečí a náročnost: počasí, terén, zranění a zdravotní problémy, zvířata, rostliny
- Alternativy: výstup na vrcholy nad 3 000 m n. m. (např. Pico de Aneto, Pico Posets a další), kombinace s jinými dálkovými trasami (HRP, GR92 a další)
- Srovnání s GR10 a HRP
- Praktické rady a tipy na závěr: rozpočet, placení, mobilní signál, jazyk, FB skupina
Název trailu
GR11 je zkratka pro „Gran Recorrido 11“, což ve španělštině znamená „velká dálková trasa číslo 11“. Někdy se tato trasa označuje také jako Transpirenaica, protože skutečně prochází celými španělskými Pyrenejemi od oceánu k moři. Specifický český název (naštěstí) neexistuje.
Tzv. “Gé-eRka” jsou součástí širší evropské sítě značených dálkových turistických cest. Označení GR se používá především v západní Evropě. Tato zkratka pro “velkou trasu” nebo “velký výlet” se zde zachovává hned ve 4 jazycích (španělština “Gran Recorrido”, francouzština “Grande Randonnée”, portugalština “Grande Rota” a holandština “Grote Routepaden”).
Lokace
GR11 vede výhradně španělskou stranou Pyrenejí a prochází také přes stát Andorra.
Na západě začíná na pobřeží Atlantského oceánu v Baskicku, s postupným stoupáním přes zelené a vlhké kopce, kde tě možná přivítá ranní mlha a svěží vzduch, až do vyšších hor v Navarře, kde se krajina začíná měnit – zelené louky ustupují kamenitým stezkám a borovým lesům. Následné Aragonské Pyreneje jsou pak srdcem celého treku. Hory jsou zde vysoké, drsné a majestátní, s hlubokými údolími a občas ještě zasněženými průsmyky. Tady zažiješ to pravé horské dobrodružství. V Katalánsku se terén opět změní – čekají tě široké výhledy, kamenitý terén, suché pláně a aromatické byliny, které provoní cestu až ke Středozemnímu moři.
GR11 prochází celkem přes 2 národní parky (Parque Nacional de Ordesa y Monte Perdido, Parque Nacional de Aigüestortes i Estany de Sant Maurici) a 6 přírodních parků.
Celková délka
Trasa měří přibližně 840 kilometrů (520 mil), ale vzdálenost může lehce kolísat v závislosti na variantách trasy, které si zvolíš. Není to ale jen o kilometrech – každý den nastoupáš a sestoupáš stovky metrů výškového rozdílu, což rozhodně prověří tvou fyzičku a vytrvalost.
Celkové převýšení
Na celé trase nastoupáš a sestoupáš přibližně 40 000 výškových metrů. To je číslo, které mluví samo za sebe – každý krok do kopce i dolů cítíš nejen v nohách, ale i v hlavě. Připrav se na únavu, ale i na pocity euforie, když dorazíš do dalšího sedla a otevře se před tebou nový nezapomenutelný výhled.
Nejvyšší a nejnižší bod
Nejvyšším bodem na trase GR11 je sedlo Collado de Añes Cruces, které leží ve výšce 2780 m n. m. Často zde ještě začátkem léta najdeš sníh.
Nejnižší bod trasy je na pobřeží Atlantiku u mysu Cabo Higuer v nadmořské výšce 0 m n. m. Celá cesta je tak doslova putováním od oceánu k moři s obrovskými výškovými rozdíly.
Doba trvání
Kolik času si na GR11 vyhradit? To je samozřejmě individuální a závisí to na mnoha faktorech (fyzická zdatnost, vnitřní motivace, počasí, zranění apod.). Průvodce od Cicerone dělí celou trasu na 47 denních etap.
Pokud si chceš trek projít v pohodovém tempu a opravdu si ho užít, počítej zhruba s 45 až 50 dny. Zkušení a dobře připravení hikeři, kteří chodí svižným tempem a minimalizují odpočinkové dny (tzv. “zero”), mohou trasu zvládnout i za měsíc. Nejčastěji se ale délka pohybuje někde mezi tím – tedy okolo 40 dnů.
Při plánování je určitě dobré nechat si časovou rezervu na odpočinek, špatné počasí nebo nečekané komplikace, které na tak dlouhé trase mohou přijít kdykoli.
Směr a období
Většina lidí volí směr ze západu na východ, tedy od Atlantiku ke Středozemnímu moři. Tento směr je logičtější, protože terén je v první části pozvolnější a umožní ti se postupně adaptovat na výškové rozdíly. Nicméně je možné jít GR11 i v opačném směru.
Nejlepší období pro přechod je od poloviny června do konce září. Červen může být chladnější s rizikem sněhových polí, červenec a srpen přinášejí stabilní počasí, ale i větší vedra, odpolední bouřky a více turistů, s čímž se pojí například přeplněná ubytovací zařízení. Září bývá klidnější, chladnější a turisticky méně rušné. Nicméně jsou zde možné už i sněhové bouřky.
Místo začátku a konce
GR11 začíná na západě u Atlantského oceánu, u majáku na mysu Cabo Higuer nedaleko města Hondarribia. To má velmi dobré dopravní spojení – snadno se sem dostaneš vlakem nebo autobusem z Bilbaa nebo San Sebastiánu. V samotném San Sebastiánu (letiště San Sebastián–Hondarribia) navíc přistávají mezinárodní i vnitrostátní lety a trasa GR11 přímo prochází v jeho blízkosti. Od letiště můžeš dojít k majáku i pěšky, případně si vzít taxík. Nedaleko začátku trasy najdeš i kemp s restaurací, kde si můžeš odpočinout po cestě a připravit se na start.
Konec trasy GR11 je na východním pobřeží, na skalnatém mysu Cap de Creus. Odtud je to jen kousek do malebného přímořského městečka Cadaqués, kde můžeš svou cestu zakončit sklenkou vína s výhledem na Středozemní moře. Nejbližší mezinárodní letiště je v Barceloně, kam se dostaneš kombinací autobusů nebo vlaků s několika přestupy.
Všechny autobusové a vlakové spojení můžeš hledat na stránkách rome2rio, které ti ukáží kombinaci spojů od více dopravců i s odkazy na stránky s možností koupě jízdenek. Další užitečné odkazy pro plánování dopravy ve Španělsku:
- Renfe – oficiální web španělských státních železnic,
- Trainline – agregátor pro evropské železniční a autobusové spoje,
- Movelia – oficiální platforma pro vyhledávání a nákup jízdenek na dálkové autobusy ve Španělsku,
- Alsa – největší autobusový dopravce ve Španělsku.
Oficiální zdroj informací
Oficiální a aktuální informace o dálkových trasách ve Španělsku najdeš na stránkách Španělské federace horských sportů (FEDME – Federación Española de Deportes de Montaña y Escalada): https://www.fedme.es. Nicméně na jejich webu věnovanému GR11 v současné době moc praktických informací nenajdeš, navíc jsou stránky dostupné pouze španělsky.
Pro plánování jednotlivých etap proto doporučujeme například neoficiální stránky Travesía Pirenaica s podrobným popisem jednotlivých etap, jejich výškovým profilem a mapami, tipy na zdroje vody, ubytování, dopravu apod. Tyto stránky jsou navíc dostupné také anglicky.
Plánování a příprava
Permity
Na rozdíl od některých jiných světových dálkových treků nepotřebuješ na GR11 žádný speciální permit pro samotný přechod. Trasa vede z větší části přes volně přístupné území, nicméně dej si pozor na specifická pravidla pro kempování a pohyb mimo značené trasy v národních parcích nebo soukromých pozemcích.
Víza
Jako občan České nebo Slovenské republiky nepotřebuješ k pobytu ve Španělsku žádná víza nebo povolení k pobytu, nepotřebuješ mít sebou ani cestovní pas, postačí občanský průkaz. To platí i pro průchod přes Andorru, přestože není členem EU ani Schengenského prostoru (pobyt do 90 dnů, vstup z území Schengenu).
Pojištění
Dlouhý horský trek jako GR11 s sebou nese jistá rizika. Vzhledem k tomu, že trek vede značenými turistickými trasami a nejvýše položená místa na trase nepřesahují 3 000 m n. m., bude ti k přechodu GR11 stačit klasické cestovní pojištění bez připojištění aktivních/rizikových sportů. Pokud se ale rozhodneš vystoupat na některý z vrcholů nad 3 000 m n. m. v okolí trasy GR11, dej si pozor, aby i tohle tvé pojištění pokrývalo.
Navigace a mapy
Značení na GR11 je jednoduché a přehledné. Trasa je značena poměrně dobře, a to pomocí červeno-bílých pruhů především na kamenech, balvanech a stromech. Červeno-bílé křížky označují špatnou cestu a „L“ nebo šipky značí odbočení. Na značení se ale nelze vždy na 100 % spolehnout (především v Katalánsku). Značení může být vybledlé nebo ztracené, a v husté mlze nebo nepříznivém počasí může být orientace obtížná.
K offline navigaci a trasování jednoznačně doporučujeme používat mapy.cz, kde je celá trasa GR11 značená. Dálkový trail GR11 samozřejmě najdeš i v jiných turistických mapách a navigacích, jako je např. Hiiker, AllTrails apod. Ve známé a mezi thru-hikery oblíbené aplikaci FarOut v současnosti mapa GR11 dostupná není. Existuje nicméně samostatná placená mobilní aplikace pro GR11, kde najdeš nejen mapy, ale i další potřebné informace ohledně kempů, ubytování, počasí apod. Pokud nechceš spoléhat jen na techniku, můžeš si pořídit například průvodce od Cicerone nebo papírové mapy Editorial Alpina.
Vybavení
Pro přechod GR11 budeš potřebovat klasické vybavení na dálkové horské treky. Jak si sestavit seznam ultralehkého vybavení na treky (tzv. gearlist) si můžeš přečíst zde. Není nutné sebou brát ani těžké kožené pohorky, stejně jako na jiných dálkových trailech se ti bude lehce chodit v trailových běžeckých botech (zamyšlením nad výhodami trailovek se věnuje tento článek).
Stejně jako u všech dálkových trailů doporučujeme si vzít sebou i filtr na vodu, umožní ti to být mnohem flexibilnější při využívání přírodních vodních zdrojů.
Nezapomeň ani na lehkou péřovku, večery v horách okolo 2 000 m n. m. dokážou být i v letních měsících poměrně chladné. Zvol podle toho i spacák nebo quilt – zmrzlíci by mohli v noci klepat kosu i v létě, lehký třísezónní spacák/quilt doplněný o kvalitní třísezónní karimatku pak bude sázka na jistotu.
Podobně nepodceňuj ani ochranu proti dešti (můžeš se ti hodit nepromokavá bunda nebo i nepromokavá sukně) a ochranu proti spalujícímu slunci (opalovací krém můžeš doplnit například i slunečním deštníkem).
Pokud jde o přístřešek, doporučujeme ultralehký stan, který nezatíží tvůj batoh a stane se tvým druhým domovem na cestě. Určitě by šlo projít GR11 i s jednoduchým tarpem (se stavěním na trekové hůlky), jen je potřeba mít jej předem vyzkoušený a vědět, jak jej správně napnout a upevnit i za případné bouřky.
Tvoje kolena ti určitě poděkují za trekové hůlky – hlavně při dlouhých sestupech. A pokud k navigaci používáš mapy v mobilu nebo rád fotíš, nezapomeň ani na spolehlivou powerbanku. Bez ní už to dneska prakticky nejde.
Logistika na trailu
Kempování
Obecně kempování mimo vyhrazené kempy není ve Španělsku povolené, nicméně v Pyrenejích podél trasy GR11 je přespání na jednu noc ve stanu nebo pod širákem běžně tolerováno, pokud se chováš nenápadně, respektuješ přírodu a dodržuješ pravidla Leave No Trace. Měl bys stanovat mimo dohled z cest, vyhnout se soukromým pozemkům, pastvinám s dobytkem a oblastem, kde jsou zákazy výslovně uvedené.
V národních parcích platí přísnější pravidla. Například v národním parku Ordesa y Monte Perdido je kempování povoleno pouze v okolí refugia Góriz a nad 2 000 m n. m. pouze mezi soumrakem a svítáním.
Podél trasy najdeš řadu kempů, které nabízí možnost sprchy, praní a nabíjení elektroniky. Ceny kempů se pohybují mezi 15 a 30 eury za osobu a noc, většinou závisí na lokalitě a sezóně.
Ubytování pod střechou nabízí zejména horské chaty (refugios). Některé jsou neobsluhované (tzv. unmanned refugios), volně přístupné, a slouží jako nouzové přístřešky – jejich kvalita je různá, od jednoduchých přístřešků až po solidní, udržované chaty. Většina refugios je ale obsluhovaná a placená, s možností polopenze. Ceny za pobyt se pohybují zhruba od 30 do 70 eur. V sezóně je vhodné provést rezervaci předem, může se totiž stát, že již budou plné. Neexistuje jednotný zdroj informací ke všem refugios v Pyrenejích, ale některé kontakty, mapy a možnost rezervace najdeš například zde nebo zde.
Ve vesnicích a městech podél GR11 najdeš albergues (levnější hostely), penziony i klasické hotely, které jsou vhodné pro odpočinek, doplnění zásob a regeneraci.
Zásobování
Zásobování na GR11 nepředstavuje problém. V závislosti na rychlosti se dostaneš zhruba každé 2–3 dny do vesnice nebo města, kde můžeš doplnit jídlo. V odlehlejších a vyšších částech centrálních Pyrenejí to ale může být až 5 dní, takže je potřeba si vždy následující etapu dobře naplánovat.
Obchody ve vesnicích nebo na horských chatách bývají malé a sortiment může být omezený – nejčastěji tu najdeš základní potraviny jako těstoviny, rýži, chléb, tuňáka v konzervě, sušené maso, ořechy nebo čokoládu. Větší města jako Benasque, Vielha nebo La Seu d’Urgell ti nabídnou širší výběr a možnost pořádně a bez omezení doplnit zásoby.
Po cestě si můžeš dopřát i jídla v kavárnách, restauracích a na horských chatách. Pokud se rozhodneš spát někdy pod střechou, tak můžeš využít polopenzi, kterou většina ubytovacích zařízení nabízí (hotely, penziony i některá refugia).
Při plánování zásobování nezapomeň na státní svátky, víkendy a hlavně polední siesty (obvykle mezi 12. a 16./17. hodinou), kdy může být všechno zavřené.
Chceš vědět více o tom, jak se zásobovat a stravovat na dálkových trecích? Přečti si naše rady a tipy!
Voda
V západní a střední části Pyrenejí je pramenů a potoků dostatek, ale voda nemusí být vždy úplně čistá. Dobytek se často pase vysoko v horách a znečištění pramenů není výjimkou, proto je filtrování nebo chemická úprava vody z bezpečnostních důvodů naprostou nutností. Ve východní části GR11 je obecně vody méně a můžeš zde narazit na vyschlé studánky i prameny, zejména v horkých letních měsících. Počítej tedy s tím, že v této části budeš potřebovat větší kapacitu na vodu. Vždy si podle mapy ověř, kde bude možné vodu doplnit, a plánuj raději s rezervou.
Většina vesnic a měst má k dispozici veřejná pítka, většinou se jedná o neošetřenou vodu z pramenů.
Nebezpečí a náročnost
Počasí
V Pyrenejích bývá počasí proměnlivé a nevyzpytatelné. Během jediného dne tě může potkat slunce, déšť, mlha i bouřka. Letní bouřky jsou ve vyšších polohách běžné a nejčastěji přicházejí odpoledne. Snaž se proto plánovat etapy tak, abys v této době nebyl na exponovaných hřebenech. Někdy ale bouřky dorazí i večer nebo v noci, proto věnuj pozornost i výběru místa na spaní. Čím blíž budeš ke Středozemnímu moři, tím sušší a teplejší počasí tě většinou čeká.
Určitě nepodceňuj sledování aktuální předpovědi počasí a přizpůsob tomu průběžné plánování. Špatné počasí ve vysokých horách může být nebezpečné a může tě dostat do fakt prekérní situace. Předpověď počasí pro Pyreneje najdeš například přes AEMET (oficiální španělský meteorologický ústav), MeteoBlue nebo v aplikaci Yr.no.
Terén
Terén na GR11 je velmi rozmanitý a mění se podle oblasti, nadmořské výšky i charakteru krajiny. Ve vyšších horách tě čekají kamenité stezky, suťové traverzy a poměrně technické pasáže, kde je potřeba dávat pozor na každý krok. Dlouhá strmá stoupání a ještě delší sestupy potrápí nohy i kolena.
Terén ale není jen technický a kamenitý. Najdeš zde i příjemné lesní cesty, louky, pastviny a pohodové pěšiny, kde se dá na chvíli vypnout a jen si užívat krajinu. V nižších partiích a při sestupech do údolí vede trasa i po širokých cestách, s kratšími úseky i po asfaltu — obvykle v okolí vesnic, měst a při přechodu silnic.
Občas je potřeba překonat brody, většinou jde jen o mělké potoky. Dej si ale pozor při nebo po silnějších deštích, kdy se i menší brody mohou rozvodnit a být nebezpečné. Vysoko v horách se můžeš setkat i se sněhovými poli, zejména začátkem léta. Tyto úseky nemusí být dlouhé, ale vyžadují opatrnost.
Zranění a zdravotní problémy
Při přechodu GR11 tě mohou potkat zranění či zdravotní problémy stejně jako kdekoliv jinde. Pohybuješ se vysokých horách, dávej tedy dobrý pozor, aby ses vyvaroval zranění z přetížení, zakopnutí, uklouznutí nebo pádů. Puchýře, natažené šlachy, bolavá kolena nebo vyčerpání jsou častými problémy. Přece jen už se jedná o poměrně dlouhý trek a chůze “na těžko” několik týdnů v kuse dá tělu zabrat. Dobrá fyzická příprava před trailem ti sníží riziko zranění a zvýší šance na úspěšné dokončení treku.
Z horka může nastat celkové vyčerpání, úpal, úžeh a dehydratace. Naopak v chladnějším počasí je potřeba si dát pozor na příznaky hypotermie, což je celkový, život ohrožující stav podchlazení.
Po pití nefiltrované vody z přírodních zdrojů by tě mohly postihnout zažívací problémy. Doporučujeme proto vždy ošetřit vodu pomocí vodního filtru.
Zvířata
V Pyrenejích sice žijí medvědi, nicméně údajně se nevyskytují na španělské straně. Setkání s nimi je tak velmi nepravděpodobné. Častějšími návštěvníky budou krávy, koně a ovce – pastviny jsou zde běžné a je potřeba dávat pozor zejména na psy hlídající stáda.
Pyreneje jsou také rájem pro pozorovatele ptáků. Jaro a léto jsou obdobím hlavních tahů, a tak tu můžeš vidět opravdu pestrou škálu druhů. Na obloze můžeš také zahlédnout spoustou dravců, např. supa bělohlavého nebo egyptského, orlosupa bradatého, luňáka červeného a další zajímavé druhy.
Z divokých zvířat tu běžně narazíš na sviště, kamzíky, srny, lišky, veverky i znovu vysazené muflony. Žijí tu také jezevci a divoká prasata, ale setkání s nimi je spíše vzácné.
V nižších polohách a na vlhčích místech potkáš i plazy a obojživelníky — žáby, mloky, ještěrky i hady. Zejména ve slunných kamenitých úsecích dávej pozor na jedovaté zmije, konkrétně zmiji obecnou a zmiji seoaneovu.
Rostliny
Pyreneje jsou mimořádně rozmanité a najdeš zde nejméně 160 endemických druhů rostlin. Zejména na začátku léta tě potěší pestrobarevné louky plné květin — alergici by s tím ale měli počítat a být připraveni.
V horách můžeš narazit i na několik jedovatých rostlin – nejčastěji se setkáš s omějem šalamounkem, vraním okem, konvalinkou, tisem červeným nebo rulíkem zlomocným. Obzvlášť oměj, který roste na horských loukách, je extrémně jedovatý. Jeho toxiny se mohou vstřebat do těla nejen při pozření, ale i přes poraněnou pokožku, raději se ho tedy ani nedotýkej.
Obecně platí, že jakékoli neznámé rostliny, lesní plody ani houby raději nesbírej a nekonzumuj.
Alternativy
Trasa GR11 nabízí poměrně velkou flexibilitu, pokud se nechceš držet jen předem nastavené linie. Alternativy GR11 existují jak pro ty, kteří chtějí trasu zjednodušit a obejít náročnější úseky, tak pro ty, kteří si ji chtějí zpestřit a prodloužit.
V některých úsecích vede GR11 přes sedla s technicky náročným terénem, občas ale existují i jednodušší varianty, kde můžeš náročnou část obejít. Menší převýšení a jednodušší terén ale může znamenat větší porci kilometrů. Naopak pokud hledáš výzvy, z GR11 je možné podniknout odbočky k některým známým vrcholům. Nejvýraznější možností je výstup na Pico de Aneto (3 404 m n. m.), nejvyšší vrchol Pyrenejí, a to z okolí Refugio de Renclusa. Dalšími zajímavými odbočkami jsou výstupy na Pico Posets (3 371 m n. m.) nebo Monte Perdido (3 355 m n. m.). Většina těchto vrcholů však vyžaduje zkušenost s vysokohorskou turistikou, často i pohyb po ledovci nebo suťových polích.
Na východním konci trasy lze GR11 prodloužit o GR92, která vede podél pobřeží Středozemního moře směrem na jih, až k hranicím s Valencií. GR92 je méně náročná než GR11, ale nabízí krásné výhledy na pobřeží, středomořskou přírodu a možnost kombinovat turistiku s koupáním. Naopak na západním konci navazuje GR11 na GR121, která vede podél pobřeží Atlantského oceánu směrem na západ a posléze se kříží dokonce s jednou cestou Camino de Santiago (Camino del Norte).
Kromě GR92 existují i další značené cesty, které se s GR11 v některých místech kříží nebo na ni navazují. Například GR15 nebo GR7 vedou přes španělské Pyreneje v jiných liniích a můžeš je využít, pokud si chceš trasu upravit nebo propojit s jinými dálkovými cestami. V oblasti centrálních Pyrenejí se dá GR11 zkombinovat i s HRP (High-Route Pyrenees), pokud hledáš dobrodružnější a odlehlejší variantu.
Srovnání s GR10 a HRP
Přes pohoří Pyreneje od Atlantského oceánu až ke Středozemnímu moři vedou hned tři ikonické dálkové trasy – GR10, GR11 a HRP.
GR10 je nejstarší a nejznámější z nich. Celá vede po francouzské straně Pyrenejí. Trasa je velmi dobře značená a civilizovanější – často prochází vesnicemi a menšími městy, což usnadňuje zásobování, možnost odpočinku i ubytování. I když nabízí krásné výhledy a výrazná převýšení, obecně je o něco méně divoká a izolovaná než GR11. Počítej také s tím, že na francouzské straně bývá častěji větší oblačnost a chladnější počasí, což ale může být v létě leckdy výhoda.
HRP (Haute Randonnée Pyrénéenne, High-Route Pyrenees) je výzvou pro zkušené. Trasa vede vysoko, často přímo po hřebenech, střídá přechod přes území Španělska, Francie i Andorry. Není oficiálně značená a vyžaduje zkušenosti s orientací v terénu, plánováním a schopností zvládnout náročné horské podmínky. Můžeš očekávat exponované pasáže, lezení v terénu, kde je potřeba používat ruce, sněhová pole i v letních měsících, prudká stoupání a sestupy, a také velkou izolaci. Bouřky a rychle se měnící počasí zde mohou být na denním pořádku. Tato trasa je vhodná pouze pro ty, kteří už mají zkušenost s vysokohorskou turistikou a lezením.
GR11 tak představuje ideální zlatou střední cestu. Kromě toho, že nabízí skvělé výhledy, rozmanitý terén, vysokohorské pasáže i přístupnější úseky, tak má zároveň lepší logistiku než HRP. Trasa je značená, civilizace není příliš daleko, ale stále si užiješ pocit divoké přírody a samoty. Oproti GR10 tu bývá stabilnější počasí a více slunečných dní. Pokud hledáš rovnováhu mezi dobrodružstvím a dostupností, GR11 je asi nejlepší volbou.
Praktické rady a tipy na závěr
Rozpočet: Rozpočet je jako na všech dálkových trailech značně individuální a závisí na míře pohodlí, kterou si chceš po cestě dopřát. Pokud budeš spát často pod střechou a jíst převážně v restauracích a na horských chatách, cesta se ti značně prodraží. Pokud se ale spoléháš především na vlastní stan a vaření, je GR11 finančně zvládnutelný trek. Nejvyššími položkami bývá doprava na začátek trasy a zpět domů, a také případné odpočinkové “zero” dny ve městech, kdy si dopřeješ komfortní zázemí a dobré jídlo.
Placení: Ve Španělsku i v Andoře (přestože není součástí EU) se platí eurem. Ve větších městech a turistických oblastech se dá platit kartou, ale v malých horských vesnicích nebo na horských chatách raději počítej s hotovostí. Bankomaty nejsou všude, proto se vyplatí mít alespoň nějakou rezervu v hotovosti.
Mobilní signál: Na trase GR11 je signál poměrně častý, hlavně v nižších částech a poblíž vesnic. V horách ale počítej s delšími pasážemi bez pokrytí, zejména v centrální části Pyrenejí. Občas chytíš signál na hřebenech, ale není to pravidlem. Nejlepší pokrytí má operátor Movistar. V okolí Andorry si dej pozor na automatické přepnutí do andorrské sítě, kde je roaming velmi drahý. Stáhni si offline mapy a informuj blízké, že můžeš být i několik dní mimo signál.
Jazyk: Hlavním jazykem je španělština, ale v jednotlivých regionech narazíš spíše na místní jazyky – v Baskicku na baskičtinu a v Katalánsku na katalánštinu. Na cedulích a ukazatelích se někdy používají místní názvy (což může být matoucí), španělsky se ale domluvíš všude. Angličtina funguje omezeně. Pokud se naučíš pár základních frází španělsky, usnadní ti to komunikaci v obchodech i na chatách.
Skupina na FB: Pokud chceš najít parťáky na trail nebo si s něčím ohledně GR11 nevíš rady, zkus pohledat v historii nebo se zeptat ostatních hikerů ve facebookové skupině Backpacking in the Pyrenees including GR10, GR11 and HRP. Skupina je poměrně aktivní a určitě se najde někdo, kdo podobný problém již řešil. V komentářích často najdeš i užitečné tipy a rady od lidí, kteří již trail úspěšně absolvovali.
Za všechny dechberoucí fotky do průvodce děkujeme našemu ambasadorovi Markovi Rybářovi! 📸
Další články
#38 Novinky od Patizonu – o péřových quiltech a membránových produktech – Jan Haráč
Pojď se s námi opět ponořit do světa outdoorového vybavení 🏕️. Do našeho podcastu Život na…
Číst více
#37 Arctic Circle Trail – dvakrát napříč grónskou divočinou – Jiří Kalát
Divoký dálkový trek 👣 napříč grónskou tundrou, kde na téměř 200 kilometrech nepotkáš žádné silnice,…
Číst více
Údržba mechanických vodních filtrů pro bezpečné a dlouhodobé používání
Vodní filtry jsou nepostradatelnou součástí výbavy každého, kdo tráví čas v přírodě. Na kratších výletech…
Číst více
Nejlevnější doprava od 69 Kč
Bezpečné platby přes šifrované spojení s platební bránou
Dexshell Trade
Komentáře