West Highland Way – průvodce skotskou vysočinou (thru-hiking 101)

Krajině Skotské vysočiny vládnou tiché lesy, vlnící se pastviny a údolí plná jezer, rozlehlých vřesovišť a zurčících potoků. Přidej k tomu proměnlivé počasí a všudypřítomné roje mušek midges a dostaneš West Highland Way, ikonický dálkový trail Skotska. Po cestě budeš procházet malebnými vesničkami, ve kterých nasaješ pravou skotskou kulturu, uvidíš největší skotské jezero Loch Lomond, budeš obdivovat vodopády i zdolávat kopce s výhledem na mohutné munros, než dojdeš až na konec k úpatí nejvyšší hory britských ostrovů Ben Nevis.

West Highland Way byla schválena v roce 1974 a slavnostně otevřena v říjnu 1980 jako první oficiálně značená dálková trasa ve Skotsku. Dnes již patří mezi nejoblíbenější dálkové pěší trasy v Evropě. Ročně ji celou projde přes 45 tisíc hikerů a poutníků, zatímco mnoho dalších absolvuje alespoň část její trasy. Díky své délce, dobrému značení, mírnému převýšení a blízkosti civilizace je West Highland Way skvělou volbou pro ty, kteří se s dálkovým traily teprve seznamují, nudit se na ní ale nebudou ani zkušení hikeři. Tento průvodce ti poskytne všechny důležité informace, které ti pomohou s plánováním.

Základní informace a obsah článku

Po kliknutí na odrážku se přesuneš do dané sekce.

• Název trailu: West Highland Way (oficiální), WHW (zkratka), Cesta západní Skotskou vysočinou (česky), Slighe Taobh an Iar na Gàidhealtachd (skotská gaelština)
• Lokace: Velká Británie (Skotsko)
• Celková délka: 154 km
• Celkové převýšení: 3155 m
• Nejvyšší a nejnižší bod: Devil’s Staircase (549 m n. m.), Fort William a kolem jezera Loch Lomond (0 m n. m.)
• Doba trvání: průměrně 5 – 8 dní
• Směr a období: v obou směrech (sever – jih, jih – sever), duben až říjen
• Místo začátku a konce: Milngavie (jih), Fort William (sever)
• Oficiální zdroj informací: West Highland Way Management Group (web)
• Plánování a příprava: permity (žádné), víza (žádná), pojištění (cestovní), navigace a mapy (mapy.cz, FarOut, Cicerone, Birlinn)
• Vybavení: ukázkové gearlisty na dálkové treky (na konci článku)
• Logistika na trailu: kempování, zásobování, voda
• Nebezpečí a náročnost: počasí, terén, zranění a zdravotní problémy, zvířata, rostliny
• Alternativy: Ben Lomond (974 m n. m.), Ben Nevis (1345 m n. m.), East Highland Way (132 km), Great Glen Way (125 km), Cape Wrath Trail (320 km)
• Praktické rady a tipy na závěr: WHW passport, rozpočet, placení, mobilní signál, dobíjení elektroniky, jazyk, skupina na FB

Název trailu

Oficiální název trailu je West Highland Way (zkratka WHW), což by se do češtiny dalo volně přeložit jako Cesta západní Skotskou vysočinou. Tento český název se však neujal, takže se s ním prakticky nikde nesetkáš. Podobně je to i s oficiálním názvem ve skotské gaelštině Slighe Taobh an Iar na Gàidhealtachd. Mimo dopravní ukazatele na tento název nejspíše nenarazíš. Gaelštiny jako takové se také nemusíš bát, většina informací je všude dostupná v angličtině.

Lokace

Trasa West Highland Way se nachází ve skotské vysočině ve Velké Británii.

Pokud se na WHW vydáš z jihu, začneš své putování v nížinné oblasti Skotska (Lowlands), konkrétně na předměstí Glasgow v městečku Milngavie. Trasa tě povede malebnou zemědělskou krajinou s pastvinami, poté kolem jednoho z největších a nejkrásnějších skotského jezer Loch Lomond. Úchvatný pohled na jezero tě čeká zejména z vrcholu kopce Conic Hill. Tato část zároveň značí přechod z nížin (Lowlands) do Skotské vysočiny (Highlands), jež tě bude provázet až do konce trasy.

Podél Loch Lomond vstoupíš do divoké přírody národního parku Loch Lomond & The Trossachs, kde si můžeš udělat odbočku na nejjižnější munro v oblasti (vrchol s nadmořskou výškou přes 3000 stop, tj. cca nad 914 m n. m.) – Ben Lomond. Za hranicí národního parku se před tebou otevřou rozlehlá rašeliniště Rannoch Moor. Čekají tě údolí obklopená majestátními masivy. Ke konci trasy sestoupíš do údolí řeky Nevis pod nejvyšší horou Velké Británie – Ben Nevis. Cíl tě čeká nedaleko ve městě Fort William.

Celková délka

Dle oficiálního zdroje je celková délka trailu 154 km (96 mil). Trasu lze samozřejmě prodloužit například výstupem na přilehlé kopce (např. Ben Lomond, Ben Nevis a další) nebo navázáním na další traily v okolí (např. East Highland Way, více viz kapitola Alternativy). Samozřejmě lze trasu i zkrátit nebo jít pouze vybranou část trailu dle časových a dalších možností.

Celkové převýšení

Údaje o celkovém převýšení se jako u všech dálkových trailů mírně liší podle zdrojů. Scotland Great Trails uvádí celkové převýšení WHW jako 3155 m. To objektivně na celkovou délku trasy není moc, ale nepodceňuj ostatní nástrahy trailu – kombinace proměnlivého skotského počasí, exponované krajiny, silného větru a deště tě může potrápit a zpomalit. Pokud plánuješ absolvovat trasu za týden, denně nastoupáš okolo 400 výškových metrů. Trasa se začíná vlnit okolo jezera Loch Lomond při přechodu ze Skotské nížiny (Lowlands) do Skotské vysočiny (Highlands).

Nejvyšší a nejnižší bod

Nejvyšší bod na West Highland Way se nachází v sedle nad Devil’s Staircase (Ďáblovo schodiště) ve výšce 549 m n. m. Na necelých dvou kilometrech výstupu překonáš zhruba 250 výškových metrů, ale díky serpentinám je stoupání rozložené a zvládnutelné. Navzdory dramatickému názvu není výstup do sedla extrémně obtížný. Odměnou je úchvatný výhled na impozantní masiv Buachaille Etive Mòr.

Nejnižším bodem na trase je město Fort William, které se nachází přímo na úrovni moře (0 m n. m.) a kde tvoje putování po West Highland Way končí (případně začíná, půjdeš-li směrem ze severu na jih). Část okolo jezera Loch Lomond je také položena v nižších nadmořských výškách okolo úrovně moře.

Doba trvání

West Highland Way je ideální dovolenkový trail, protože se dá zvládnout projít zhruba za týden. Samozřejmě doba potřebná k projití WHW je individuální, ale obvykle se pohybuje mezi 5 až 8 dny. Záleží na tvojí kondici, tempu, vybavení, počasí, plánování přespávání v kempech/ubytování a dalších faktorech. Když budeš chtít, zvládneš to i za 3 dny, naopak pokud se chceš loudat, kochat a užívat si kulturní život ve vesničkách po cestě, můžeš si trasu prodloužit i na 10 dní.

Pokud si k WHW plánuješ přidat i výstup na nejvyšší horu Velké Británie Ben Nevis (1345 m n. m.), která se nachází poblíž Fort William na severním konci trasy, přidej si do svého itineráře ještě jeden den navíc.

Směr a období

West Highland Way oficiálně začíná ve městě Milngavie a končí ve Fort William na severu. Většina hikerů volí tento směr (tedy z jihu na sever), protože první úseky v nížinách jsou ideální na „rozchození“ před náročnějšími úseky na severu. Navíc je příjemné zakončit trail výhledem (a případně i výstupem) na majestátní horu Ben Nevis. Trasu je však možné absolvovat i opačně. Přestože se označení Nobo (směr z jihu na sever) a Sobo (směr ze severu na jih) ve spojitosti s WHW příliš nepoužívá, řekli bychom tady, že Nobo směr je mezi hikery častější a oblíbenější.

Nejlepší období pro absolvování trasy je od dubna do října. V dubnu a na začátku května je méně turistů, počasí však může být stále chladné s možnými sněhovými přeháňkami. Odměnou ti však bude probouzející se příroda a nižší riziko výskytu midges. Květen je velmi oblíbený měsíc díky menšímu množství srážek a příjemným teplotám – pokud ale plánuješ přenocovávat pod střechou, rezervace ubytování s předstihem je v tomto období nezbytná. Léto přináší teplejší dny, ale také opět více deště, turistů a všudypřítomné midges (a to opravdu nechceš zažít!). Září a říjen jsou skvělou volbou pro klidnější zážitek, ubývá turistů i midges, a příroda se postupně mění do podzimních barev. Je potřeba ale poznamenat, že kdykoliv se na WHW vydáš, musíš počítat s proměnlivostí počasí. I v letních měsících můžeš zažít všechny čtyři roční období během jediného dne.

Pro milovníky extrémů se na West Highland Way v červnu koná ultra-maraton West Highland Way Race (s nejrychlejším známým rekordním časem 13 hodin a 41 minut). Pokud se chceš vyhnout davu běžců, je dobré si při plánování ověřit termín tohoto závodu.

Přejít WHW lze i v zimním období, ale to doporučujeme jen s odpovídajícím vybavením a těm, co už mají zkušenosti se zimními přechody. Sněhové i dešťové přeháňky, nízké teploty a špatná viditelnost mohou trasu značně komplikovat.

Místo začátku a konce

Jednou z velkých výhod West Highland Way je její snadná dostupnost. Výchozím bodem trasy je malé městečko Milngavie na předměstí Glasgow. Do Glasgow se lze pohodlně dostat letecky (případně letecky do Edinburghu a poté autobusem nebo vlakem do Glasgow). Přímo do Milngavie pak z Glasgow jezdí vlaky každých 30 minut (cca 25 minut jízdy). Při nákupu jízdenky na nádraží se připrav na to, že výslovnost „Milngavie“ může být trochu záludná – vyslovuje se jako „Mull-guy“.

Trail oficiálně končí ve městě Fort William, které má dvě místa označená jako konec trasy. Původní konec se nachází u Ben Nevis Highland Centre, kde stále stojí koncová značka a můžeš si zde zakoupit i certifikát o absolvování. Nové zakončení bylo otevřeno v roce 2010 při příležitosti 30. výročí trasy a je umístěno v centru města s ikonickou sochou unaveného poutníka (nezapomeň se s ním vyfotit!). Z Fort William se zpátky do Glasgow snadno vrátíš vlakem nebo autobusem. Železniční trasa West Highland Line je často označována za jednu z nejkrásnějších na světě.

Jízdní řády a lístky najdeš na stránkách Traveline Scotland, ScotRail nebo Citylink, kde si je můžeš zakoupit i předem.

Oficiální zdroj informací

West Highland Way je spravována organizací West Highland Way Management Group, která sdružuje zástupce pěti správních celků, přes které trasa vede (East Dunbartonshire, Stirling, Argyll & Bute, Highland Councils a Loch Lomond & The Trossachs National Park). Jejím hlavním cílem je podpora udržitelné turistiky, ochrana přírody a zajištění, aby trasa zůstala přístupná a jedinečná.

Na oficiálních stránkách West Highland Way od této organizace najdeš podrobné informace o trase (včetně její historie), itineráře rozdělené na 5 – 7denní úseky s popisem, výškovým profilem, charakteristikou terénu a tipy na občerstvení či zajímavosti v okolí, přehled služeb podél trasy (kempy, obchody apod.), zároveň si zde můžeš i stáhnout GPX soubory s trasou.

Plánování a příprava

Permity

Vydat se na trasu WHW je velmi jednoduché, nepotřebuješ totiž žádný permit nebo povolení k jejímu přechodu.

Víza

Pro občany České a Slovenské republiky nejsou pro návštěvu Velké Británie v rámci krátkodobé turistiky potřeba víza ani speciální povolení. Nicméně nezapomeň, že už je to pár let, co ti ke vstupu do VB nestačí občanský průkaz, ale potřebuješ platný cestovní pas.

Pojištění

Standardní cestovní pojištění bez připojištění rizikových sportů ti pro přechod trasy WHW postačí. To platí i v případě, že plánuješ přídavný výstup na nejvyšší horu Ben Nevis (1345 m n. m.).

Navigace a mapy

Trasa WHW je dobře značená šipkami a sloupky s emblémem bodláku v šestiúhelníku (chce to trochu představivosti k rozpoznání bodláku, národního symbolu Skotska). Značení je velmi spolehlivé. V zimě a za špatné viditelnosti může být ale orientace v terénu náročnější. 

Vždy doporučujeme mít se sebou offline mapy, jako jsou např. mapy.cz, Hiiker, AllTrails nebo mezi thru-hikery velmi populární FarOut. Pro větší jistotu si můžeš pořídit i tištěného průvodce s mapami, například od Birlinn nebo Cicerone.

Vybavení

Pokud se rozhodneš jít WHW s každodenním ubytováním pod střechou (podrobněji viz sekce Kempování), můžeš projít celou trasu téměř úplně nalehko, nebudeš totiž potřebovat stan ani spacák, nevyužiješ vařič a na jídlo si sebou poneseš maximálně svačinky a snacky. Podobně jako na Camino de Santiago zde dokonce existují i společnosti, které ti za poplatek zavazadla převezou z jednoho ubytování do druhého.

Pokud se ale rozhodneš na WHW přespávat venku během hlavní letní sezóny, budeš potřebovat klasické vybavení na dálkové treky. Jak si sestavit seznam ultralehkého vybavení na treky (tzv. gearlist) si můžeš přečíst zde. Především vyrážíš-li na jaře nebo na podzim, přibal si sebou i nějaké teplejší oblečení jako termoprádlo a péřovku.

Vzhledem k nepředvídatelnému počasí je nepromokavé oblečení nezbytností. Dokonce i v létě se ti mohou hodit nepromokavé ponožky, zvláště pokud půjdeš v lehkých a prodyšných trailových běžeckých botách (většina hikerů už od těžkých kožených pohorek upouští – proč tomu tak je, se můžeš dočíst zde). 

Během června až srpna se připrav na výskyt midges a komárů – za moskytiéru na hlavu a repelent budeš opravdu rád. Nejlepší je zakoupit repelent až na místě (např. Smidge, který obsahuje šetrnou látku Saltidin, jež narozdíl od DEET nerozleptává vybavení). Pokud jde o přístřešek, dvouplášťový stan s moskytiérou je lepší volbou než otevřený tarp – poskytne ti ochranu proti midges i proti větru v exponovaných údolích.

Jako u všech dálkových trailů doporučujeme si vzít sebou i filtr na vodu, umožní ti to být mnohem flexibilnější při využívání přírodních vodních zdrojů. Kolem trailu se pohybuje spousta lidí i ovcí, takže nelze spoléhat na to, že voda z potůčků, řek nebo jezer není něčím kontaminovaná.

Nezapomeň si také chránit své vybavení, aby ti nezvlhlo nebo se dokonce nerozmáčelo za deště – nepromokavé vaky a organizéry zajistí, aby alespoň tvůj spacák, péřovka a oblečení na spaní zůstalo vždy v suchu.

Logistika na trailu

Kempování

Podle skotského práva (Scottish Outdoor Access Code) je možné volně kempovat téměř kdekoliv, pokud se vyhneš blízkosti obydlí, silnic, historických památek, uzavřených polí a pastvin a dalších soukromých pozemků. Na většině trasy West Highland Way je tak kempování bez větších omezení, ale najít vhodné suché a závětrné místo může být občas problém. Nezapomeň na dodržování zásad Leave No Trace, aby příroda zůstala nezasažená.

Výjimkou volného kempování je národní park Loch Lomond & The Trossachs, kde je to od 1. března do 30. září zakázáno. V tomto období musíš buď celým parkem projít za jeden den, využít oficiální kempy, nebo speciálně vyhrazená místa u jezera, kde je třeba zakoupit povolení (permit).

Na trase najdeš také bothies – jednoduché přístřešky dostupné zdarma. Nečekej ale žádný luxus, poskytují pouze základní úkryt (plocha na spaní, lavice a stůl, někdy i krb) bez sociálního vybavení (toaleta, voda). I zde je důležité dodržovat pravidla Leave No Trace. Po cestě se nacházejí dvě bothies (Rowchoish a Doune Byre).

Pokud dáváš přednost pohodlí, můžeš celou trasu projít s každodenním ubytováním pod střechou (B&B, penziony, hotely a hostely) nebo v kempech. Kapacita ubytování je však omezená a především v hlavní sezóně je potřeba předchozí rezervace. V některých kempech jsou i malé obchody se základními zásobami, wifi, kuchyňka nebo prádelna. Jednotlivá ubytování a informace k dalším službám kolem trasy WHW najdeš zde.

Zásobování

Zásobování na WHW je jednoduché a rozhodně s sebou nemusíš nosit jídlo na celý trail. Trasa prochází blízko vesnic, městeček a kempů, kde najdeš minimarkety, supermarkety, kavárny i restaurace. Mezi hlavní místa pro doplnění zásob patří Glasgow, Milngavie, Drymen, Balmaha, Beinglas Farm, Crianlarich, Tyndrum, Kinlochleven a Fort William. Některé z těchto míst se nacházejí přímo na trase, jiná jsou kousek od trailu, ale zároveň jsou snadno dostupná. V některých kempech na trase najdeš malé obchůdky s omezeným sortimentem, počítej ale s vyššími cenami. 

Pokud si po cestě plánuješ vařit například cestovní dehydrovaná jídla, plynovou kartuši si kup už raději v Glasgow (na jihu) nebo ve Fort William (na severu).

Voda

Vody je na trase WHW poměrně dost, nepředstavuje tedy velký problém. S nevyzpytatelným a často deštivým skotským počasím si ji možná užiješ až až. Po cestě je dostatek potůčků, jezer, kempů, vesnic a městeček, kde si můžeš vodu doplnit. Většině lidem bude stačit kapacita max. 2-3 litry (to ale vždy závisí i na počasí, individuálních potřebách a rychlosti).

V případě doplňování vody z přírodních zdrojů doporučujeme z bezpečnostních důvodů vodu vždy ošetřit pomocí vodního filtru.

Nebezpečí a náročnost

Počasí

Počasí na WHW? Velmi proměnlivé a typicky skotské s rychlými změnami – od spalujícího slunce až po prudký déšť během několika hodin. Možná budeš mít štěstí a v hlavní letní sezóně si užiješ jen sluníčko, ale ať už se na WHW vydáš kdykoliv, raději počítej i s deštěm a silným větrem. Především na začátku sezóny (březen, duben) může být ve Skotsku ještě i sníh a mrazíky. Počasí na WHW rozhodně nepodceňuj. K předpovědi můžeš použít například aplikaci Windy, která má trasu WHW dokonce zaznačenou (při dostatečném přiblížení). Nicméně nefunguje offline, takže si nezapomeň zkontrolovat počasí v době, kdy máš signál.

Terén

Nejedná se o technicky náročný trail. Trasa vede nejčastěji po vyšlapaných pěšinkách, polních cestách, občas po kamenech nebo po asfaltu. Pro informace o možných uzavírkách a opatřeních na cestě sleduj aktuality na webu WHW Management Group.

Zranění a zdravotní problémy

Na trase WHW tě mohou potkat zranění či zdravotní problémy stejně jako kdekoliv jinde. Můžeš se setkat s puchýři nebo se zranit z přetížení, zakopnutí, pádů, apod. Velkou výhodou oproti jiným trailům je dobrá dostupnost do civilizace.

Po pití nefiltrované vody z přírodních zdrojů by tě mohly postihnout zažívací problémy.

Zvířata

Na WHW se můžeš setkat s pestrou škálou zvířat. Z divoké zvěře zde žijí například orli, srny, jeleni a lišky, i když větší šanci máš narazit na ovce a chlupaté skotské krávy (Highland Cattle), které jsou typickým symbolem skotské vysočiny.

Z potenciálně nebezpečných živočichů zde můžeš narazit na zmije, jediné jedovaté hady ve Skotsku, a také na klíšťata, která mohou přenášet lymskou boreliózu.

Největším problémem však bývají midges (pakomáři), drobný krvesající hmyz, který se vyskytuje zejména na vlhkých místech (rašeliniště, mokřady apod.) v letních měsících. Midges se pohybují ve velkých mračnech a dokáží pěkně otrávit cestu. Nejlepším způsobem ochrany je zůstat v pohybu nebo se nacházet na větrných místech, pomůže i repelent a síťka na hlavu.

Rostliny

WHW tě provede pestrou krajinou, nejčastěji přes vřesoviště, borové lesy a travnaté louky. Často narazíš na kapradiny, bodláky (skotský národní symbol) nebo jiné divoké květiny, které na jaře a v létě dodávají krajině barvy. Na rašeliništích a mokřadech rostou různé druhy mechorostů a lišejníků, přizpůsobené vlhkému podnebí.

Ve Skotsku ale můžeš narazit i na pár druhů rostlin a hub, které způsobují agresivní podráždění kůže, jsou toxické nebo smrtelně jedovaté (např. bolševník velkolepý, náprstník červený, některé druhy muchomůrek aj.). Raději se vyhni konzumaci jakýchkoliv bobulí, lesních plodů a hub, které neznáš a bezpečně neidentifikuješ.

Alternativy

Pokud máš čas a chuť, můžeš si během přechodu WHW odskočit i na některé dostupné kopce (munros) v okolí. Oblíbeným okružním výstupem je například výstup na vrchol Ben Lomond (974 m n. m.). Okruh má 11 km, začíná na břehu jezera Loch Lomond a je oblíbený i mezi jednodenními turisty. Více se o tomto výstupu dozvíš zde. 

Na severu těsně před cílem si můžeš vystoupat i na nejvyšší horu celé Velké Británie, Ben Nevis (1345 m n. m.). Trasa WHW nevede přes vrchol, ale pod ním, nicméně výstup na tento kopec je pro mnohé hikery oblíbeným a pestrým zakončením celé skotské výpravy. Trasa začíná v Glen Nevis u návštěvnického centra, kde je v blízkosti i hostel a kemp s obchůdkem. Výstup není technicky náročný, vede převážně po kamenité stezce, dlouhý je necelých 9 km (tj. cca 17-18 km nahoru a dolů), s převýšením 1320 výškových metrů. Počasí jej ale můžeš poměrně zkomplikovat. Samotný vrchol je totiž po většinu roku zahalen v mracích a i v létě se zde můžeš potkat se sněhem. Na vrcholu najdeš zbytky meteorologické observatoře a malý nouzový přístřešek. Zpátky se můžeš vydat stejnou cestou nebo to vzít severní stranou po hřebeni přes další vrcholy (Càrn Mòr Dearg, 1220 m n. m.; Càrn Dearg Meadhonach, 1179 m n. m.). Tato trasa je však exponovaná, technicky náročnější a jen pro zkušené. 

Pokud ti týdenní putování přijde málo a máš dostatek času a sil, můžeš si celou West Highland Way protáhnout ještě o další dálkové treky, které začínají na severu ve městě Fort William. East Highland Way tě zavede přes východní část Skotské vysočiny do města Aviemore (132 km, více informací zde). Další možností je trail Great Glen Way (125 km), který tě zavede do města Inverness podél Kaledonského kanálu a s návštěvou Lochnesské příšery u jezera Loch Ness (více informací zde). Na sever se můžeš vydat po neoficiálním (neznačeném) trailu Cape Wrath Trail (320 km) přes bažiny, mokřady, rašeliniště a divoké řeky až k majáku Cape Wrath. Tahle cesta bude ale vyžadovat nejen více plánování, ale i trošku štěstí na počasí. Více si můžeš přečíst zde.

Praktické rady a tipy na závěr

WHW passport: Tzv. WHW Passport je suvenýrový deník, do kterého můžeš na trase sbírat razítka z vybraných míst (kempy, restaurace, informační centra apod.), podobně jako na Camino de Santiago. Poslouží ti jako památka na trail, motivace k objevování zajímavých míst, a zároveň jej na konci ve Fort William můžeš použít jako důkaz o absolvování trailu pro vystavení oficiálního certifikátu. Passport je k dostání v Milngavie nebo na vybraných stanovištích podél cesty.

Rozpočet: Velká Británie nepatří mezi nejlevnější dovolenkovou destinaci. Tento trail se ti může trochu prodražit, obzvlášť rozhodneš-li se jít WHW s každodenním ubytováním v B&B a stravováním se v restauracích. Pokud chceš něco ušetřit, můžeš ale spát ve stanu a přivézt si jídlo na začátek trailu z domu.

Placení: Bezhotovostní placení je běžné, v malých kempech se ale může stát, že budou vyžadovat jen hotovost. Proto je vždy dobré mít u sebe nějaký menší obnos pro podobné neočekávané situace.

Mobilní signál: Většina trailu je v blízkosti civilizace a je tedy i pokryta mobilním signálem, pouze na pár místech pokrytí chybí. I tak doporučujeme si pro jistotu stáhnout offline mapy.

Dobíjení elektroniky: Možnost dobíjení elektroniky (mobil, powerbanky, čelovky apod.) je v kempech, restauracích a v ubytování. Ideální je mít spolehlivou powerbanku s dostatečnou kapacitou alespoň na pár dní a mobil zapínat do režimu letadlo.

Jazyk: Angličtina ti ke komunikaci na WHW postačí. Setkat se můžeš i s tradičním skotským jazykem gaelštinou (především na některých místních nápisech, dopravních značkách a informačních tabulích).

Skupina na FB: Pokud si s něčím ohledně WHW nevíš rady, můžeš se zeptat například ve facebookové skupině West Highland Way Tips & Tricks. Skupina je poměrně aktivní a určitě se najde někdo, kdo podobný problém již řešil. V komentářích najdeš často i užitečné tipy a rady od lidí, kteří trail již úspěšně absolvovali.

Za boží fotky do průvodce děkujeme našim skvělým ambasadorům DvaNaTahu 🙂