Kam na dálkový trek v Evropě? 15 méně známých tras do 200 km

Méně známé treky mají něco, co na „slavných“ trasách často mizí – ticho, prostor a pocit objevování. Nepotkáš tam davy lidí, trasa působí autentičtěji, a mnohdy právě tam zažiješ ten opravdový klid, kvůli kterému se na hory vydáváš. Nemusí přitom jít o extrémní expedice – i v Evropě najdeš dálkové trasy, o kterých se u nás tolik nemluví, ale jsou relativně snadno dostupné, dobře značené a projdeš je během klasické dovolené. 

Přinášíme ti 15 tipů na dálkové treky do 200 km – od pohodových tras vhodných i s dětmi, přes středně náročné kopcovité přechody, až po poctivé horské výzvy pro zkušené hikery. Některé tě zavedou do samotného srdce hor, jiné tě provedou po mořském pobřeží, další ti zase namíchají tu správnou dávku přírody, kultury a historie. Vybrané trasy jsou seřazeny podle délky od nejkratší po nejdelší. Najdeš u nich základní informace a popis, včetně odkazu pro plánování.

Možná některé názvy znáš, možná jsi už něco z toho dokonce prošel. Ale určitě tu najdeš i pár novinek, o kterých slyšíš poprvé. Evropa je plná krásných, ale nenápadných tras, a tohle je jen malý výběr z obrovské nabídky – takový vrchol ledovce. Možná si z nich vybereš svou příští dovolenou. A pokud ne, třeba tě to alespoň inspiruje k objevení své vlastní vysněné cesty nebo poutě. Stačí zapíchnout prst do mapy, trochu hledat, naplánovat si cestu a prostě vyrazit.

Berliner Höhenweg

• Země: Rakousko
• Délka: 85 km
• Převýšení: cca 7000 m
• Náročnost: střední až těžká
• Období: červenec–září
• Začátek/konec: Mayrhofen (okružní trasa)
• Více info: https://www.tyrolsko.cz
• Mapa: https://mapy.com/s/fonojasasu

Vysokohorská okružní cesta Berliner Höhenweg vedoucí nad údolím Zillertal ti ukáže to nejzajímavější z této části rakouských Alp. Jedná se vícedenní “hut-to-hut” trek (od chaty k chatě), který vede v blízkosti ledovců a místy až k 3 000 m n. m. Stezka střídá úzké horské pěšiny, morény a suťové traverzy s dlouhými výhledy na ledovcové štíty. Mezi chatami jsou delší, kondičně poctivé úseky s vysokou dávkou denního převýšení. Na několika místech se objeví krátké zajištěné pasáže ocelovým lanem či řetězy – nejedná se o via ferraty, chce to ale jistý krok a odolnost vůči výškám. Nocuje se na dobře rozesetých horských chatách, kde zároveň můžeš doplnit základní zásoby. Typickým profilem jsou výrazná stoupání a klesání, kamenitý terén a proměnlivé počasí – odměnou ti budou čisté alpské scenérie Zillertalských Alp bez nutnosti technického lezení.

GRP kolem Andorry

• Země: Andorra
• Délka: 110 km
• Převýšení: 8000–9000 m
• Náročnost: střední až těžká
• Období: červen–září
• Začátek/konec: Aixovall (okružní trasa)
• Více info: https://visitandorra.com
• Mapa: https://mapy.com/s/decupucoga

Trasa „Grand Route de Pays“ obkrouží celé Andorrské knížectví po červeně-žlutém značení a drží se vysoko v Pyrenejích. Po úzkých pěšinách a kamenitých stezkách přechází dvoutisícové průsmyky, míjí ledovcová údolí a jezera a mezi nimi sklouzává do zelených bočních údolí s vesnicemi a románskými kostely. Logisticky je to klasický hut-to-hut přechod s bohatou síť refugií (např. L’Illa, Sorteny, Comapedrosa či Juclar) rozmístěných rozumně daleko od sebe, v údolích navíc najdeš penziony a hotely. Počítej s delšími dny a velkou dávkou převýšení, občas se hodí jistý krok v suti a promyšlené plánování s ohledem na počasí. Část trasy se překrývá s kratším okruhem Coronallacs (cca 90 km). Jeden z nejmenších států Evropy má opravdu co nabídnout!

Cammino di San Nilo

• Země: Itálie
• Délka: 111 km
• Převýšení: cca 4000 m
• Náročnost: lehká
• Období: duben–červen, září–říjen
• Začátek/konec: Sapri / Palinuro
• Více info: https://camminiditalia.org
• Mapa: https://mapy.com/s/jorezulefo

Poutní trasa věnovaná sv. Nilovi propojuje kopcovité vnitrozemí italského národního parku Cilento s tyrhénským pobřežím. Ze středomořských zátok u Sapri stoupá přes olivové háje, kaňony a kamenné vesnice, míjí tiché kostelíky i svěží údolí s vodopády Capelli di Venere a krasovou oázou Grotte del Bussento, a závěrem se sklání k mysu Capo Palinuro s jeskyněmi a plážemi. Každý den budeš procházet vesnicemi, kde se dá přespat v penzionech či B&B, a mimo obce lze zvolit i nenápadné stanování. Trasa vede převážně po pěšinách a venkovských cestách a přináší lákavou kombinaci moře, hor a klidu mimo davy.

Cumbria Way

• Země: Anglie
• Délka: 112 km
• Převýšení: cca 3000 m
• Náročnost: lehká až střední
• Období: duben–říjen
• Začátek/konec: Ulverston (jih), Carlisle (sever)
• Více info: https://cumbriaway.co.uk
• Mapa: https://mapy.com/s/jopejomure

Trasa Cumbria Way vede napříč jezerní oblastí Lake District a patří k nejkrásnějším dálkovým stezkám v severní Anglii. Z města Ulverston na jihu míří až do historického Carlisle a cestou sleduje břehy jezer, klikaté potoky a zelená údolí lemovaná vřesem. Trasa se drží spíše níže v terénu – jen párkrát vystoupá přes nenáročné sedlo nebo kopec – a díky tomu nabízí ideální rytmus pro pohodové několikadenní putování, vhodné i pro začátečníky. Při troše plánování si můžeš zpestřit putování výstupem na některé z okolních „Wainwrights“ nebo si dopřát koupání v jednom z mnoha jezer a vodopádů. Stezka je dobře značená, jen po dešti bývá blátivá a místy vyžaduje základní orientaci v mapě. Díky pravidelným možnostem ubytování a snadné dostupnosti zásob je Cumbria Way skvělou volbou pro ty, kdo chtějí zažít atmosféru Lake Districtu bez nutnosti náročného horského terénu.

Mullerthal Trail

• Země: Lucembursko
• Délka: 112 km
• Převýšení: cca 2000 m
• Náročnost: lehká
• Období: květen–říjen
• Začátek/konec: Echternach (doporučeně – okruhy lze začít kdekoli)
• Více info: https://www.mullerthal-trail.lu
• Mapa: okruh 1 – https://mapy.com/s/fogudohugo, okruh 2 – https://mapy.com/s/mahopenuja, okruh 3 – https://mapy.com/s/cacaporafa

Mullerthal Trail propojuje tři na sebe navazující kratší okruhy v Lucembursku, které se skládají do celku napříč pískovcovými soutěskami a lesy tzv. „Malého Švýcarska“. Čekají tě úzké průchody mezi skalami, kamenné schody a lávky, měkké lesní chodníky i vyhlídky na rozeklané stěny – od ikonického vodopádu Schiessentümpel přes jeskynní průrvu Hohllay až po dramatické soutěsky jako Wollefsschlucht. Profil není horský a má poměrně malé převýšení. Logistika je také snadná – trasa pravidelně míjí obce s penziony, hotely i kempy, takže si etapy poskládáš podle času a chuti. Navíc veřejná doprava je zde zdarma, takže můžeš vyrážet i jen na jednodenní výlety nalehko. Stanování nadivoko je v Lucembursku zakázané, ale ubytování a kempy jsou vždy po ruce. Výsledek? Lehký, ale pestrý trek se skálami, lesy, potoky a středověkými hrady v kompaktním balení, ideální pro začátečníky nebo rodiny s dětmi.

Malerweg (Malířská cesta Labské pískovce)

• Země: Německo
• Délka: 116 km
• Převýšení: cca 3600 m
• Náročnost: střední
• Období: květen–říjen
• Začátek/konec: Pirna, Liebethal (je možná i okružní trasa)
• Více info: https://www.saechsische-schweiz.de
• Mapa: https://mapy.com/s/laneperado

Další krásná a pestrá trasa, za kterou nemusíš vůbec daleko – Malerweg, neboli Malířská cesta, vede pískovcovým labyrintem národního parku Saské Švýcarsko hned za hranicemi České republiky. Úzké soutěsky, kamenité schody, lávky ve skalách a vyhlídky nad Labem střídají klidné lesní úseky a louky. Trasa je dobře značená, profil členitý bez technických překážek, jen místy strmější výstupy a sestupy. Ubytování je po cestě dost – penziony, hotely, chaty i kempy. Volné stanování je možné jen v některých úsecích, z větší části se totiž pohybuješ v národním parku, proto se vyplatí plánovat dopředu. Cestu si můžeš zpestřit sbíráním razítek a po dojití se v Pirně zastavit pro certifikát o absolvování cesty. A ani svého čtyřnohého parťáka tentokrát nemusíš nechávat doma – pro úseky se schody existuje dokonce oficiální „dog-friendly“ varianta.

Ortler High Mountain Trail

• Země: Itálie
• Délka: 119 km
• Převýšení: cca 8100 m
• Náročnost: těžká
• Období: konec června–září
• Začátek/konec: Passo dello Stelvio nebo Stilfs (okružní trasa)
• Více info: https://www.suedtirol.info
• Mapa: https://mapy.com/s/gonusuhoju

Náročný vysokohorský okruh kolem pohoří Ortler v srdci italského národního parku Stelvio si drží stopu vysoko nad údolími – místy až přes 3 000 m. Sedm etap spojuje kamenité stezky, morény a průsmyky s výhledy na ledovce a čtyřtisícové kulisy. Pozor na 4. etapu s přechodem ledovce, kde je potřeba povinné adekvátní vybavení a zkušenosti, případně přítomnost horského průvodce. Trasa je fyzicky náročná – velké denní převýšení, suťové traverzy a strmé sestupy, ale mimo jeden ledovcový úsek bez technického lezení. Nocuje se na horských chatách (tzv. „hut-to-hut“ trek) – jedná se ale o oblíbenou oblast, rezervace tak pro jistotu řeš s předstihem. I v sezóně zůstávají ve vyšších místech sněhová pole a občas se mění varianty kvůli nebezpečným úsekům a uzávěrám, takže vždy kontroluj aktuální podmínky. Tenhle trek je opravdový alpský zážitek, na který jen tak nezapomeneš. Už samotné výhledy stojí za námahu – otevírají se odtud panoramata na jednu z nejvelkolepější část celých Alp.

Mały Szlak Beskidzki

• Země: Polsko
• Délka: 137 km
• Převýšení: cca 6000 m
• Náročnost: střední
• Období: květen–říjen
• Začátek/konec: Bielsko-Biała (Straconka), Luboń Wielki (nad Rabkou-Zdrój)
• Více info: https://cotg.pttk.pl/odznaki/msb/msb-regulamin/ 
• Mapa: https://mapy.com/s/lopojorove

Pokud už máš prochozenou Stezku Českem a nechceš za dalším trekem moc daleko, vyzkoušej Mały Szlak Beskidzki (MSB) na polské straně Beskyd. Jedná se o menšího a mladšího brášku o něco slavnějšího treku Główny Szlak Beskidzki (~500 km). MSB spojuje tři pohoří jižního Polska a vede mimo největší davy – z předměstí Straconka v Bielsko-Białe postupně přechází přes Beskid Mały a Makowski do členitého Beskidu Wyspowego, kde končí na vrcholu Luboń Wielki. Terén je ryze chodecký, ale profil je vlnitý a poctivý – krátká, častá stoupání a klesání přes zalesněné hřbety, louky a menší sedla, místy kamenité úseky a hřebínky s výhledy. Trasa je dobře značená a logisticky jednoduchá – pravidelně míjí vesnice a menší města s obchody a penziony, občas narazíš i na turistické chaty. MSB je ideální volba, pokud chceš několikadenní přechod s atmosférou „malých“ Beskyd.

Sheep’s Head Way

• Země: Irsko
• Délka: 146 km
• Převýšení: cca 3600 m
• Náročnost: lehká
• Období: květen–září
• Začátek/konec: Bantry (okružní trasa)
• Více info: https://thesheepsheadway.com
• Mapa: https://mapy.com/s/gesevezore

Irsko je protkané dálkovými pobřežními treky i trasami ve vnitrozemí, proto je opravdu z čeho vybírat – mezi ty známější patří například Kerry Way (214 km), Beara Way (206 km), Dingle Way (179 km), Wicklow Way (130 km) a spousta dalších. Mezi ty méně prošlapané patří Sheep’s Head Way – okružní trasa, která vede po úzkém, větrném poloostrově Sheep’s Head a spojuje útesy nad Bantry Bay, vřesoviště a pastviny s výhledy až na Bearu a Mizen. Pěšinky se vinou kolem kamenných zídek, přes travnaté louky a rašeliniště, až po staré venkovské cesty (tzv. „boreens“). Nechybí ani dramatické pasáže nad mořem nebo malebný maják na západním cípu poloostrova. Nenech se zaskočit větrem a blátivým terénem – právě to dává treku ten správný irský charakter. Každý den budeš procházet vesnicemi, kde najdeš ubytování v penzionech nebo B&B. Mimo obydlené oblasti se dá s respektem k přírodě a soukromým pozemkům zvolit i nenápadné stanování. 

Hermannsweg

• Země: Německo
• Délka: 156 km
• Převýšení: cca 4000 m
• Náročnost: lehká
• Období: duben–říjen
• Začátek/konec: Rheine, Velmerstot (u Horn-Bad Meinbergu)
• Více info: http://www.hermannsweg.de
• Mapa: https://mapy.com/s/donovejedo

Hermannsweg je klasická dálková trasa v Německu v spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, která je součástí sítě Top Trails of Germany. Vine se po hřebeni Teutoburského lesa, střídá stinné bukové lesy, vyhlídkové louky a pohodové hřebenové úseky s mírnými výstupy. Cestou mineš skalní útvary, historické hrady a především ikonické pískovcové věže Externsteine, odkud se trasa stáčí k nejvyšším bodům hřebene na Velmerstotu. Povrch tvoří převážně lesní cesty a zpevněné pěšiny, technicky nenáročné a dobře značené – ideální na plynulé několikadenní putování. Logistika je jednoduchá – pravidelně procházíš městy a vesnicemi s penziony, hotely i kempy. Pozor na volné stanování, které je v Německu mimo kempy obecně zakázané. Hermannsweg nabízí nenáročnou, ale pestrou kombinaci přírody, historie a vyhlídek.

Přechod Lofotských ostrovů (Lofoten Long Crossing)

• Země: Norsko (Lofoty)
• Délka: cca 160 km
• Převýšení: cca 9000 m
• Náročnost: střední až těžká
• Období: červen–září
• Začátek/konec: Delp (sever), Å i Lofoten (jih)
• Více info: https://rando-lofoten.net
• Mapa: https://mapy.com/s/muvenezedu

Přechod Lofot patří k nejpůsobivějším dálkovým trasám v Norsku. Není to jedna oficiální stezka, ale logické propojení místních chodníků a tras, které tě vedou po úzkých hřebenech, přes rašeliniště a kamenité horské svahy s výhledy na fjordy, bělostné pláže a strmé žulové stěny. Trasa je místy náročnější – strmé a kluzké stoupání, exponovaný kamenitý terén s nutností jistého kroku a nutná orientace podle mapy/GPS, protože stezky nejsou vždy přehledné a značené. Každých pár dní projdeš městem nebo vesničkou s obchody a kempy. Stanování je v Norsku povolené prakticky kdekoliv mimo obydlené oblasti a soukromé pozemky, se zachováním principů Leave No Trace. Výsledkem je nádherný surový přechod s velkou porcí převýšení, proměnlivým počasím a dlouhými dny – ideální pro ty, kdo hledají divočejší severský charakter místo přeplněných turistických „dálnic“.

Tour Monte Rosa

• Země: Švýcarsko a Itálie
• Délka: 164 km
• Převýšení: cca 10 000 m+
• Náročnost: těžká
• Období: červenec–září
• Začátek/konec: Zermatt (okružní trasa)
• Více info: https://www.tmr-matterhorn.ch
• Mapa: https://mapy.com/s/buvunukugu

Okruh kolem masivu Monte Rosy je opravdový klenot mezi alpskými treky. Den za dnem se střídají ledovcová panoramata, vysoké průsmyky a výhledy na Matterhorn, Monte Rosu i další čtyřtisícovky. Stezka vede přes náročná třítisícová sedla, přeskakuje mezi švýcarskými a italskými údolími a kombinuje kamenité horské pěšiny, sutě a travnaté hřebeny. Počítej s dlouhými dny a velkým převýšením, občas s úseky ve sněhu či po ledovci – jedná se tedy o trek pro zkušené. Existují ale i varianty, jak některá exponovanější místa obejít. Zázemí je výborné – v rozumných rozestupech leží horské chaty i vesnice, kde se dá přespat a doplnit zásoby. Mimo obydlené zóny je nutné respektovat místní pravidla pro táboření.

GR54 Grand Tour des Écrins

• Země: Francie
• Délka: 186 km
• Převýšení: cca 13 000 m
• Náročnost: těžká
• Období: červenec–září
• Začátek/konec: Le Bourg-d’Oisans (okružní trasa)
• Více info: https://www.grand-tour-ecrins.fr
• Mapa: https://mapy.com/s/pofufubuno

Dálkový trek GR54 nabírá v poslední době na popularitě, ale pořád zůstává mimo hlavní proud – na rozdíl od Tour du Mont Blanc je mnohem klidnější, zároveň ale i náročnější. Trasa obkrouží celý masiv Écrins přes řadu vysokých sedel a drží se dlouhé úseky vysoko nad údolími. Střídají se úzké horské stezky, morény a suťové traverzy, v dohledu ledovce a vrcholů jako Barre des Écrins nebo La Meije. Profil je poctivě alpský – dlouhé dny a velká převýšení – ale terén zůstává chodecký. Velká část trasy vede přes národní park – spaní tak řeší horské chaty a ubytování v údolních vesnicích. Kde to místní pravidla umožňují, dá se využít i bivak od setmění do rozbřesku. GR54 je skvělá volba, pokud chceš vysoké hory, divočejší atmosféru a pořádnou dávku fyzické aktivity.

Camí de Ronda

• Země: Španělsko
• Délka: 190 km
• Převýšení: 4000–5000 m
• Náročnost: lehká až střední
• Období: duben–červen, září–říjen
• Začátek/konec: Portbou (sever), Blanes (jih)
• Více info: https://www.costabrava-wandern.de (celá trasa GR92), https://www.camideronda.com (okružní trasa z Girony)
• Mapa: https://mapy.com/s/jutazogege

Pod názvem Camí de Ronda se ve skutečnosti označují tři různě dlouhé přechody podél populárního katalánského pobřeží Costa Brava. Nejčastěji se míní celý pobřežní úsek GR92 z Portbou do Blanes (~190 km), který vede starými „strážními“ stezkami nad mořem, schází do zátok a zase stoupá po schodech a skalnatých chodnících k piniovým hájům a vyhlídkám. Cesta míjí bílé rybářské vesnice, zátoky s tyrkysovou vodou, písečné pláže i útesy s nekonečnými výhledy. Každý den procházíš městy a vesnicemi, kde se můžeš najíst, dozásobit a ubytovat. Mimo zástavbu lze zvolit i nenápadné stanování s respektem k přírodě a místním pravidlům. Terén je chodecký, ale členitý, v létě očekávej spalující vedro a málo stínu. Kdo chce kratší verzi během své dovolené u moře, může jít i okružní variantu se startem a cílem v Gironě (~140 km) nebo pouze 2–3denní úsek kolem nejhezčích pobřežních částí (~43 km).

Roslagsleden

• Země: Švédsko
• Délka: 190 km
• Převýšení: cca 2000 m
• Náročnost: lehká
• Období: květen–říjen
• Začátek/konec: Danderyd (u Stockholmu), Grisslehamn (Ålandské moře)
• Více info: https://www.swedishtouristassociation.com
• Mapa: https://mapy.com/s/medosopusa

Švédsko je ráj pro všechny turisty a dálkové hikery – od nespočtu značených tras až po možnost volného stanování a bohaté sítě chat a přístřešků. Asi každý zná populární Kungsleden – ale už jsi někdy slyšel o Roslagsledenu? Trasa je velmi dobře dostupná – začíná totiž na severu Stockholmu a vede v okolí mnoha jezer, borových lesů, luk a přírodních rezervací až k pobřeží Ålandského moře. Stezka se vine převážně po měkkých lesních a polních pěšinách, místy po dřevěných lávkách přes mokřiny, s minimem asfaltu a jen s mírným zvlněním terénu. Cestou míjíš statky, vikingská naleziště a menší vesnice, pravidelně se tak nabízí možnost doplnit zásoby. Logistika je snadná – časté napojení na veřejnou dopravu, kempy, penziony, přístřešky i mimo obce legální stanování s respektem k přírodě a místním pravidlům. Roslagsleden je pohodová dálková trasa s klidnou severskou atmosférou a krásně vyváženým mixem přírody, kultury a ticha.