Někteří je nazývají italskými Yosemity. Úctyhodné skalní stěny a ostře tyčící se vápencové štíty, malebná panoramata a azurově zbarvená jezera, louky plné květin a stáda krav, v horách prohánějící se kamzíci a pištící svišti. Takové jsou Dolomity – výhledy, které neomrzí a zapíší se ti do paměti. Kdo je jednou navštíví, pravděpodobně si je zamiluje na celý život.
Horský přechod Alta Via 1 tě zavede do samotného srdce Dolomit, a přesně tam se vydáme i v tomto mini-průvodci dálkovými traily ze série “thru-hiking 101”. Trasa je to vskutku vyhlídková a patří bezesporu k nejzajímavějším a nejúchvatnějším vícedenním trekům v Alpách. Ne nadarmo je tento trek společně s Tour de Mont Blanc považován za jeden z nejkrásnějších dálkových trailů v Evropě. Tento článek ti poskytne všechny základní a potřebné informace, které se ti budou hodit před cestou, rozhodneš-li se na tuto působivou 120 km dlouhou trasu vydat.
Po kliknutí na odrážku se přesuneš do dané sekce.
Celý oficiální název tohoto nejznámějšího dálkového pěšího trailu v italských Dolomitech je Alta Via delle Dolomiti n. 1 (v italštině), přičemž zkráceně je tento trek známý pod názvem Alta Via 1 (se zkratkou AV1). Často se můžeš setkat i s německým názvem Dolomiten-Höhenweg 1. V angličtině se občas používá název Dolomites High Route n. 1.
Jak už číslovka v názvu vypovídá, je to pouze jedna z dálkových pěších tras v Dolomitech. Tyto trasy, známé jako “Alte Vie” (vysoké cesty), tvoří řadu propojených vysokohorských pěších a zajištěných stezek. AV1 je oblíbená nejen pro svou relativní dostupnost a jednoduchost, ale především díky nádherné přírodě a dechberoucím výhledům. Ostatní trasy (Alta Via 2 – 6) jsou technicky náročnější a nevyhneš se na nich ani obtížnějším zajištěným cestám (tzv. via ferraty).
Jak už bylo zmíněno, Alta Via 1 je stezka v Itálii, která tě provede krásami Dolomit od jezera Lago di Braies až po městečko Belluno.
Dolomity, známé také jako Dolomitské Alpy, jsou horské pásmo nacházející se na severovýchodě Itálie. Jsou známé svou jedinečnou krásou, impozantními skalními štíty a strmými vápencovými stěnami, hlubokými údolími a malebnými jezery. Tyto charakteristiky jim dokonce vynesly zápis na seznam světového dědictví UNESCO.
Trasa tě provede přes několik horských průsmyků, kolem průzračných jezer obklopených ostrými skalnatými štíty, zavede tě až k ikonickému a světoznámému skalnímu seskupení pěti věží Cinque Torri a obejdeš masivní skalní stěnu Monte Civetta. AV1 vede přes několik přírodních rezervací a chráněných oblastí, a zasahuje také do území dvou významných národních a regionálních přírodních parků (Fanes-Sennes-Braies, Dolomiti Bellunesi).
Celková délka trasy Alta Via 1 je přibližně 120 km. Na několika místech je možná volba z více variant trasy, především se jedná o závěrečnou část trailu před městem Belluno, která jako jediná zahrnuje i via ferratu okolo masivu Schiara. Té se lze ale jednoduše vyhnout, zvolíš-li kratší variantu vedoucí k autobusové zastávce “La Pissa” mezi městy Agordo a Belluno, jedná se stále o oficiálně značenou trasu AV1 – alternativní konec. Případně můžeš sejít mimo trasu Alta Via 1 přes jiné značené stezky do města Longarone, v tomto případě bude cesta přibližně stejně dlouhá jako cesta do města Belluno.
Celkové převýšení na trase Alta Via 1 se udává přibližně 6 500 – 8 000 výškových metrů v závislosti na zvolené trase a směru přechodu. Je tedy potřeba počítat s tím, že díky velkému převýšení na poměrně krátkých vzdálenostech možná neujdeš denně tolik kilometrů, na které jsi zvyklý například z českých horských podmínek.
Nejvyšším bodem na trase Alta Via 1 je vysokohorské sedlo Forcella Lagazuoi ve výšce 2572 m n. m. Pokud budeš chtít, můžeš v průběhu cesty vystoupat i na několik přilehlých vyšších vrcholů nebo výše položených horských chat (např. přímo z Forcella Lagazuoi můžeš vyjít k chatě Rifugio Lagazuoi, 2752 m n. m.).
Nejnižším místem na trailu je závěrečné (případně startovní) místo – město Belluno (390 m n. m.).
Celou trasu Alta Via 1 lze jít od chaty k chatě (jedná se o tzv. “hut-to-hut” dálkový trail) a v takovém případě jsou oficiální etapy koncipovány na 10 – 12 dní. Tato délka a možnost spaní na chatách bude vyhovovat především starším lidem nebo rodinám s (většími) dětmi.
Pokud se rozhodneš jít AV1 jen se stanem nebo s občasným spaním na chatách nebo v nouzových přístřešcích, pravděpodobně zvládneš trasu projít mnohem rychleji za 5 – 8 dní v závislosti na tvých preferencích, fyzické kondici, počasí a dalších faktorech.
Sezóna pro přechod Alta Via 1 je od poloviny června do konce září. V závislosti na počasí mohou být ještě v červnu ve výše položených místech zbytky sněhu, díky kterým mohou být určité pasáže obtížné schůdné až nebezpečné. Stejně tak se může stát, že už v průběhu září dojde k výraznému zhoršení počasí a první sněhové pokrývce. Dolomity jsou velmi oblíbenou a navštěvovanou oblastí a v době hlavních letních prázdnin (červenec, srpen) počítej s tím, že na trase potkáš více turistů.
Oficiální trasa vede ze severu od jezera Lago di Braies na jih k městu Belluno. Tento směr je mezi hikery oblíbenější a také o něco méně náročnější co se týče převýšení, začínáš totiž z výše položeného místa. Nicméně trasu Alta Via 1 můžeš jít v obou směrech, tedy i z jižního konce k tomu severnímu.
A přestože zde mluvíme o směru ze severu na jih a opačně, u evropských stezek a dálkových trailů zatím není tolik obvyklé a zažité používat termíny Nobo (z anglického Northbound) a Sobo (z anglického Southbound), jako to můžeš znát z jiných thru-hiků především v Severní Americe (Pacifická hřebenovka, Appalačská stezka apod.). Pojďme to tedy začít pomaličku měnit a shrnout tvrzením, že trasu Alta Via 1 je tedy obvyklejší, oblíbenější a jednodušší chodit Sobo (tzn. ze severu na jih).
Oficiální začátek trasy Alta Via 1 je u malebného tyrkysově zbarveného jezera Lago di Braies v regionálním přírodním parku Fanes-Senes-Braies. Jedná se o poměrně rušné místo, u jezera stojí velký hotel s placeným parkovištěm a vede odtud spousta jednodenních i vícedenních stezek a turistických tras. Pokud se rozhodneš do Itálie jet autem jako většina Čechů a Slováků, doporučujeme ponechat auto na některém z neplacených parkovišť ve městě Niederdorf – Villabassa nebo Toblach Dobbiaco. Konkrétní místa a parkoviště hledej na mapy.cz (možností je více), nechceme tady totiž profláknout jeden nebo dva spoty, které pak budou po celé léto zaplavené jen auty s českými značkami. Z obou městeček pak jezdí autobusy až k Lago di Braies (linka 442, cca 30 minut – jízdenky lze koupit online nebo přímo v autobuse za hotovost), případně lze zkusit na místo dostopovat nebo dojít pěšky (z Niederdorf – Villabassa cca 10 km).
Oficiální konec AV1 je ve městě Belluno s autobusovým i vlakovým spojením. Nicméně cestu zpátky k autu budeš muset trošku plánovat, pravděpodobně se nevyhneš jednomu nebo dvěma přestupům, zvláště zvolíš-li jednodušší a kratší alternativu, která se vyhýbá via ferratě poslední den cesty, a skončíš v La Pissa (alternativní konec trasy AV1). Odtud je často jednodušší do Belluna dostopovat, autobusy zde nejezdí příliš často. Jednou z možností, jak se vyhnout via ferratě i komplikovanějšímu dopravnímu spojení zpět k autu, je zvolit poslední den trasu mimo Alta Via 1 a sejít u turistického rozcestníku za chatou Rifugio Pian de Fontana přes jiné značené stezky do města Longarone, odkud jezdí autobusy zpět s přestupem v krásném olympijském horském městečku Cortina d’Ampezzo, které je významným střediskem zimních sportů v Itálii. Samozřejmě jednou z možností je také nechat auto v cílové destinaci (např. Belluno) a veřejnou dopravou se dostat na začátek trasy Alta Via 1, což ti zajistí dokončení trailu bez starostí, jak se dostat zpátky k autu.
Do Itálie můžeš také dojet Flixbusem do Benátek/Treviso nebo letecky do Benátek, odkud je možné se dále dopravit veřejnou dopravou na začátek i konec trasy.
Všechny autobusové a vlakové spojení doporučujeme hledat na stránkách rome2rio, který ti ukáže kombinaci spojů od více dopravců i s odkazy na stránky s možností koupě jízdenek. Oficiální jednotný vyhledávač pro autobusové i vlakové spoje v Itálii totiž bohužel neexistuje.
Historie tras Alta Via je spojena s dlouhodobým vývojem a postupným spojováním existujících stezek a cest do jednotného systému. Většina těchto tras byla rozvinuta a dokončena v průběhu 20. století, s cílem podpořit turistiku a přístupnost horských oblastí Dolomit. Mnohé z těchto stezek mají kořeny v historických cestách, které byly používány místními obyvateli nebo vojsky během různých konfliktů, například během první světové války, ve které byly Dolomity místem intenzivního boje. Udržování a propagaci turistických tras v Dolomitech se věnuje např. Italský alpský klub (Club Alpino Italiano, CAI).
Alta Via 1 jako dálkový trail nemá vlastní oficiální webové stránky, nicméně spoustu užitečných informací (včetně mapy a popisu jednotlivých 12 etap od chaty k chatě) najdeš v italštině nebo angličtině na oficiálním portálu pro Dolomity.
Vydat se na trasu Alta Via 1 je velmi jednoduché, nepotřebuješ totiž žádný permit nebo povolení k jejímu přechodu.
Jako občan České nebo Slovenské republiky nepotřebuješ k pobytu v Itálii žádná víza nebo povolení k pobytu, nepotřebuješ mít sebou ani cestovní pas, postačí občanský průkaz.
Vzhledem k tomu, že Alta Via 1 vede značenými turistickými trasami a nejvýše položená místa na trase nepřesahují 3 000 m n. m., bude ti k přechodu AV1 stačit klasické cestovní pojištění bez připojištění aktivních/rizikových sportů v případě, že půjdeš trasou bez zajištěných cest (tzv. via ferrat), kterým je možné se jednoduše vyhnout. V případě, že bys je chtěl využít (ať už na samotné Alta Via 1, nebo pro zpestření a zábavu v jejím okolí), raději si zkontroluj podmínky tebou zvažovaného pojištění, většina pojišťoven totiž používání zajištěných cest považuje za rizikový sport a je potřeba se na to patřičně připojistit a mít se sebou i potřebnou ferratovou výbavu.
Možná to bude pro někoho překvapením, ale Alta Via 1 není příliš dobře značená. To ale neznamená, že žádné značení po cestě není – naopak. Jako každá jiná trasa v Alpách je značená červeno-bílým pruhem nebo červeno-bílo-červeným pruhem – a proto rozpoznat, kudy vede právě AV1 a ne jiná trasa, je někdy obtížné a matoucí. Občas je v bílé části pruhu číslo, které určuje danou stezku, ale protože se různé cesty společně kříží a překrývají, nebudeš následovat vždy jen č. 1. Na některých rozcestnících najdeš přímo napsáno “Alta Via 1”, ale rozhodně ne na všech, takže je dobré znát i dílčí cíle a směr trasy. Občas na kamenech narazíš na nakreslenou značku modrého trojúhelníku s červenou jedničkou uprostřed, která tě bezpečně ujistí, že kráčíš po správné pěšince.
K offline navigaci a trasování jednoznačně doporučujeme používat mapy.cz, ve kterých je celá trasa zaznačená. Dálkový trail Alta Via 1 samozřejmě najdeš i v jiných turistických mapách a navigacích, jako je např. Hiiker, AllTrails apod. Ve známé a mezi thru-hikery oblíbené aplikaci FarOut v současnosti mapa Alta Via 1 dostupná není. Pokud nechceš spoléhat jen na techniku, můžeš si pořídit například průvodce i s mapami od Cicerone nebo Knife Edge Outdoor.
Pokud se rozhodneš jít Alta Via 1 od chaty k chatě i s polopenzí (podrobněji viz sekce Kempování a Zásobování), můžeš projít celou trasu téměř úplně nalehko, nebudeš totiž potřebovat stan ani karimatku, do chat ti postačí jen lehký letní spacák, nevyužiješ ani vařič a na jídlo si sebou poneseš maximálně svačinky a snacky.
Většinu našich čtenářů ale nejspíš láká projít trasu Alta Via 1 nadivoko. V takovém případě budeš potřebovat klasické vybavení na dálkové treky. Jak si sestavit seznam ultralehkého vybavení na treky (tzv. gearlist) si můžeš přečíst zde. Není nutné sebou brát ani těžké kožené pohorky, stejně jako na jiných dálkových trailech se ti bude lehce chodit v trailových běžeckých botech (zamyšlením nad výhodami trailovek se věnuje tento článek). Nicméně boty s příliš ošoupanou podrážkou nechej raději doma, v terénu na AV1 totiž nechceš, aby ti to někdo zbytečně podklouzlo.
Jako u všech dálkových trailů doporučujeme si vzít sebou i filtr na vodu, umožní ti to být mnohem flexibilnější při využívání přírodních vodních zdrojů.
Nezapomeň ani na lehkou péřovku, večery v horách okolo 2 000 m n. m. dokážou být i v letních měsících poměrně chladné. Zvol podle toho i spacák nebo quilt – zmrzlíci by mohli v noci klepat kosu i v létě, lehký třísezónní spacák/quilt bude tedy pro některé větší sázka na jistotu.
Co se týče stanů a přístřešků, v letních měsících by šlo projít AV1 i s jednoduchým tarpem (se stavěním na trekové hůlky), jen je potřeba mít jej předem vyzkoušený a vědět, jak jej správně napnout a upevnit i za případné bouřky. Obtěžování hmyzem se příliš bát nemusíš.
Co lze ale jednoznačně doporučit jsou trekové hůlky a opalovací krém, tvoje kolena a kůže ti za to později poděkují.
Je kempování/stanování v Dolomitech povolené? No… Pojďme si to říct narovinu. Není. Kempování na divoko je v celé Itálii zakázané. Není tomu tedy jinak ani v Dolomitech, nicméně na území Dolomit se to většinou toleruje a kempování je zde poměrně běžné. Musíš se však chovat k přírodě zodpovědně a s respektem – tzn. ideálně stavět přístřeší za soumraku a sbalit se již za úsvitu, vyhledávat místa, která nejsou hned vedle stezky a nejsou příliš na očích, nezanechávat za sebou žádný nepořádek. Modří už vědí, že to znamená dodržovat principy Leave No Trace.
Jak už ale bylo zmíněno dříve, trasa Alta Via 1 byla primárně koncipována jako tzv. “hut-to-hut” dálkový trail, lze ji tedy projít celou od chaty k chatě bez nutnosti spát venku v přírodě. Horských chat, tzv. “rifugio”, je po cestě opravdu hodně, některé míjíš přímo po cestě a jiné jsou jen kousek od ní. Každý den narazíš minimálně na jednu horskou chatu, často ale hned na několik. Etapové horské chaty (včetně jejich kontaktu) najdeš zde v popisu jednotlivých úseků. Všechny chaty jsou i zaznačeny na mapy.cz. Občas se dá volné místo v chatě sehnat i na místě, nicméně doporučujeme si rifugia případně rezervovat s dostatečným předstihem. Jejich kapacita nebývá zase tolik veliká a v letních měsících jsou opravdu vytížené nejen turisty AV1, ale například i lezci nebo lidmi, kteří z chaty vyrážejí na jednodenní výlety pěšky nebo na horském kole. Cena za ubytování i s polopenzí se pohybuje v rozmezí cca 50 – 150 €, slevy můžeš využít, pokud jsi členem CAI nebo Alpenverein. Na chatách je často dostupná wifi a možnost dobíjení elektroniky. U některých horských chat ti možná dovolí i postavit si stan, pokud se zeptáš obsluhy (nejedná se ale o oficiální kempy, vše je o vzájemné dohodě a ochotě).
Další z možností, kde v Dolomitech složit hlavu (především při intenzivních letních bouřkách), jsou různé přístřešky, boudy a útulny. Někdy to bývají bývalé opuštěné chaty (např. Malga Moschesin), nouzové bivaky nebo již nevyužívané stáje pro dobytek ve stavu polorozpadu, jindy narazíš na krásnou dřevěnou budovu se stolem, krbem a patrem na spaní (např. Casera del Camp nebo Casera La Varetta). Pomocníkem při hledání těchto objektů ti budou mapy.cz, případně i boudy.info.
Jídlo lze nakoupit v obchodech a supermarketech na začátku i na konci treku (Niederdorf – Villabassa, Toblach Dobbiaco, Belluno). Pokud ale jedeš na začátek vlastním autem, vyplatí se nakoupit si zásoby ještě v České republice a dovézt si je s sebou (doporučujeme například lehká a výživná dehydrovaná jídla na cesty).
Pokud půjdeš Alta Via 1 od chaty k chatě a využiješ ubytování s polopenzí, nebudeš si muset nést se sebou na zádech moc jídla. Drobné snacky, čokolády, tyčinky apod. lze dokoupit i na chatách, samozřejmě s nějakou tou horskou přirážkou. I když budeš spát po cestě nadivoko, není problém si dát denně oběd, večeři, nebo třeba jenom sladké nápoje, kafe a zákusek na nějaké horské chatě. Po cestě Alta Via 1 se nikde neschází do města nebo vesnice, přímo tedy žádný obchod nebo supermarket k dozásobení míjet nebudeš.
Vody je na trase Alta Via 1 poměrně dost, nepředstavuje tedy velký problém. Po cestě potkáš pítka s pitnou vodou, rovněž v horských chatách si můžeš vodu bez problému doplnit. Poměrně často narazíš i na různé prameny, potůčky nebo jezera, ze kterých doporučujeme vodu z bezpečnostních důvodů vždy filtrovat. Většině lidem bude stačit kapacita max. 3 litry (to ale vždy závisí i na počasí, individuálních potřebách a rychlosti).
Na vrcholu léta můžeš očekávat teploty i k 30°C a to i ve výškách nad 2 000 m n. m. (nepodceňuj proto hydrataci a ochranu kůže), noční teploty ale mohou ve výše položených oblastech značně klesnout. Je nutné ale dávat pozor na výkyvy počasí, protože léto v horách často doprovází odpolední bouřky (mohou ale přijít v kteroukoliv denní i noční hodinu). Nezlehčuj proto přípravu v podobě sledování předpovědi počasí a vyvaruj se přechodům vysokých horských sedel a exponovaných částí v době očekávaných bouřek, raději se zastav na kafe a koláč v nějakém rifugiu po cestě.
V září bývá obvykle stabilnější počasí a výrazně méně bouřek, nicméně můžeš očekávat postupné ochlazování, někdy dokonce i první mrazíky a potenciálně i první sníh.
Alta Via 1 je většinou hodnocena jako středně náročný trek. Terén je pro většinu lidí relativně komfortní a jednoduchý, nechodí se po ledovci, ani se neleze po skalách. Dolomity jsou proslulé svými zajištěnými cestami, ale na Alta Via 1 se setkáš pouze s jednou via ferratou okolo masivu Schiara, a to poslední den cesty (ve směru ze severu na jih), které se lze jednoduše vyhnout, zvolíš-li alternativní konec v La Pissa.
Většina trasy je tvořena dobře upravenými pěšinkami a cestami, ale na pár úsecích půjdeš i po kamenitém nebo štěrkovém terénu, který může být za deště kluzký a nebezpečný. Na krátkých vzdálenostech se setkáš s poměrně velkým převýšením, některé výstupy nebo sestupy jsou strmější a mohou dát zabrat tvým kolenům. Pár kratších částí je více exponovaných, většina takových je ale zajištěna ocelovými lany nebo zábradlím. Ze všech “Alta Via” tras v Dolomitech je ale AV1 nejjednodušší a technicky nejméně náročná.
Na treku Alta Via 1 tě mohou potkat zranění či zdravotní problémy stejně jako kdekoliv jinde. Pohybuješ se vysokých horách, dávej tedy dobrý pozor, aby ses vyvaroval zranění z přetížení, zakopnutí, uklouznutí nebo pádů.
Po pití nefiltrované vody z přírodních zdrojů by tě mohly postihnout zažívací problémy.
V Dolomitech se nevyskytují žádná potenciálně nebezpečná zvířata. Za nejnebezpečnější by se asi dala považovat zmije obecná, která je jedovatá, ale obvykle útočí jen v sebeobraně. Populace medvědů čítá v Dolomitech pár desítek kusů, nicméně se vyskytují více na západ od trasy Alta Via 1. I tak se setkání s nimi považuje za vzácné, jedná se o velmi plachá zvířata.
Po cestě ti budou občas dělat doprovod stáda krav, oslíků nebo koní. Těšit se ale můžeš i na pozorování kamzíků a svišťů v jejich přirozeném vysokohorském prostředí.
V Dolomitech se nevyskytují žádné nebezpečné rostliny, které by způsobovaly agresivní podráždění kůže, byly toxické nebo smrtelně jedovaté (s výjimkou některých hub – různé druhy muchomůrek aj.). Nicméně raději se vyhni konzumaci jakýchkoliv bobulí, lesních plodů a hub, které neznáš a bezpečně neidentifikuješ.
Především zkraje léta se můžeš těšit na pestrobarevné louky plné květin.
Dolomity jsou protkané spoustou stezek, cest a tras různých obtížností, trasu Alta Via 1 si tak lze rozšířit, zkrátit, zlehčit i ztížit dle vlastních preferencí. Pokud například vyhledáváš via ferraty a nevadí ti si sebou nést i potřebné vybavení, můžeš si hned v několika oblastech v okolí AV1 udělat výlety po zajištěných cestách. Stejně tak se v blízkosti trasy vyskytují různá vyhlídková místa nebo vrcholy, na které můžeš vystoupat, případně další horské chaty, ve kterých můžeš přespat nebo si v nich jen dát něco dobrého na zub. Například chata Rifugio Nuvolau kousek od AV1 se nachází na samotném vrcholu skály a nabízí nádherný výhled na všechny strany.
Po cestě se také můžeš potkat s pozůstatky po první světové válce (např. zbytky pevností, bývalé sklady, zákopy a tunely). Kolem některých vede přímo trasa AV1 (např. Cinque Torri), na jiné je potřeba odbočit a v některých případech i s využitím ferratového vybavení (např. v okolí Rifugio Lagazuoi).
Rozpočet: Pokud půjdeš celou AV1 s ubytováním a stravováním na horských chatách, pravděpodobně se ti tento dálkový trail trochu prodraží. Naopak poneseš-li si všechny zásoby na celý trek na zádech a spát budeš jenom pod stanem, nemusíš kromě dopravy na začátek a konec trailu utratit ani korunu (teda euro). Většina lidí ale nejspíš využije zlatý střed – spaní venku a občasné stravování na chatách.
Placení: Na horských chatách po cestě je možné většinou platit kartou, ale některé chaty přijímají pouze hotovost, je proto dobré být připraven na obojí. Pokud si rezervuješ ubytování v rifugiích s předstihem, můžeš se dopředu zeptat na možnosti platby přímo v daném konkrétním místě.
Mobilní signál: Pokrytí mobilního signálu není dostupné úplně po celé trase, nicméně každý den jej pravděpodobně alespoň na chvíli zachytíš (v některých částech více, v některých méně). Na některých horských chatách bývá pro ubytované dostupná wifi (s variabilní rychlostí a spolehlivostí).
Jazyk: Ve všech horských chatách se mluví alespoň trochu anglicky, pokud ale ovládáš italštinu nebo němčinu, pravděpodobně si s obsluhou i místnímu turisty popovídáš o něco lépe.
Srovnání s TMB: Dálkové treky Alta Via 1 a Tour de Mont Blanc bývají považovány za nejkrásnější v Evropě, proto jsou mezi sebou i často srovnávány. TMB je delší než AV1 (cca 160 km vs. 120 km), nicméně převýšení v přepočtu na kilometr je podobné (mírně větší u TMB). Na obou trailech můžeš využít ubytování a alespoň občasné stravování na chatách. TMB vede přes 3 státy, které mají různé podmínky pro volné stanování (zákaz s výjimkou Francie), na AV1 je kempování zakázáno, ale většinou tolerováno. TMB vede i přes města s možností zásobování, nicméně díky tomu vede i částečně po asfaltu. Na TMB je lepší značení trasy než na AV1. Na TMB je více částí s lany a žebříky, na druhou stranu tě na AV1 čeká členitý vápencový terén, který může být pro někoho náročnější. Na obou trailech se ale můžeš těšit na neskutečně krásné výhledy a scenérie – zatímco na TMB se potkáš i s ledovci, vodopády a na dohled budeš mít prakticky neustále majestátnou nejvyšší horu Alp, na AV1 se ti budou výhledy měnit za každým rohem a budeš obklopen především ostrými skalnatými horskými štíty. V současnosti je TMB populárnější a více navštěvovaný trail, nicméně oblíbenost AV1 neustále roste a asi je jen otázka času, kdy bude podobně vytížený jako TMB. Je tedy nejvyšší čas se na AV1 vydat!
Z vyhřátého kanclu na ministerstvu 👩🏼💼 až na expedici, která se pokusila o výstup na…
Číst víceTádžikistán, jedna z nejhornatějších ⛰️ zemí na světě, stále nabízí mnoho neprobádaných zákoutí.
Číst víceChození po horách, trampování a čundráctví má u nás v Česku dlouholetou tradici a v…
Číst více
Super, všechny potřebné informace na jednom místě! Děkuji za článek 🙂