Už tomu bude pár let, co jsem se zamiloval do Skandinávie – kdykoliv se mi podaří ukrojit pár týdnů volna, tak sbalím batoh a mířím na sever odpočinout si od přelidněných značených cest, do míst, kde vám místo strážců národních parků popřejí dobrou noc tak leda lišky a sobi. Se svobodou a odlehlostí ale jde ruku v ruce i notná dávka zodpovědnosti. V místech, kde se o pomoc jen tak nedovoláte, protože prostě není signál, je potřeba vsázet na vybavení, které vás nezradí. Proto často těch pár lidí, které v národních parcích Norska a dalších severských zemí potkáte, nosí na zádech batohy, které spíš připomínají skříně a ze kterých místňáci tahají věci, jako je kempingová stolička, litinová pánev, náhradní stan, nebo třeba sekera. Pro dobrodruhy, kteří se do hor vydávají s oblibou na lehko prostě učiněná noční můra.
Sám se už nějakou dobu snažím objem a váhu svého batohu sesekat na minimum, ale během těch pár výprav na sever, co jsem za poslední roky stihnul, jsem si na vlastní kůži vyzkoušel, že minimalismus má v norských horách prostě své limity. Už jen k nástupu na trek to často bývá daleko a místní hory vám během jediného letního týdne dokážou nachystat počasí, které by se u nás mohlo směle řadit do několika ročních období – horko, déšť, mlha, vítr, mráz, sníh, bouřky… A když si k takovým podmínkám přičtete absenci signálu, neznačené cesty v podmáčeném terénu a nedostupnost obchodů, tak vám zbyde batoh o váze a objemu, který by si minimalista za rámeček rozhodně nedal.
Když jsem proto letos v létě při spěšném balení batohu dva dny před odjezdem objevil na jeho dně díru velikosti mexického tolaru, tak mi moc do zpěvu nebylo. Představa, že někde při skákání z kamene na kámen ztratím dno celé, a po vzoru hrdinů z amerických akčních filmů si budu vyrábět vikingskou verzi krosny z přírodnin, se mi ani trochu nelíbila. Zároveň jsem v rámci své letošní minimalistické horečky uznal, že klasickou krosnu s pevným rámem o váze několika kilogramů už v rámci dobré nálady na treku prostě mít nemůžu. Po chvíli pátrání v hlubinách internetu po lehkém, ale zároveň dostatečně objemném batohu, co by obstál i v severských podmínkách jsem zvedl telefon a zavolal parťákům z Gramino – naštěstí měli toho času poslední kus na skladě a hned na druhý den jsem si ho mohl vyzvednou v Jeseníkách.
O dva dny později už nasedám do letadla s Granite Gear Crown2 60 nacpaným vším, co člověk potřebuje na dva týdny v norských horách. Z nového batohu mám samozřejmě radost, ale zároveň jsem i tak trochu nervózní – přece jen nerad vyrážím na nějaké větší podniky s vybavením, které nemám předem otestované. Pojďte se teď podívat na to, jak GG Crown na severu obstál – třeba zjistíte, že je to batoh i pro vás!
V plánu jsme měli trek přes dva národní parky přibližně na dva týdny s nějakým tím prostorem pro improvizaci. Při shromažďování proviantu, jsem tak trochu s nedůvěrou koukal na sice už na první pohled propracovanou, ale až podezřele lehkou konstrukci batohu. Vedle mé děravé šedesátky tradičního střihu, přece jen vypadal tak trochu podvyživeně.
Do batohu ale stačilo naskládat základní vybavení a hned mi bylo jasné, že mám tu čest s bezedným parťákem na hory. Granite Gear Crown2 60 postupně spolykal tarp, třísezónní spacák Cumulus Panyam 450, prověřenou nafukovací karimatku od Sea to Summit, nálož merino vlny a spoustu dalšího vybavení, bez kterého bych se na takovém podniku prostě neobešel. Když přišel čas na balení jídla, tak se do něj ještě navrch vešla poctivá várka delikates včetně několika nepostradatelných Adventure Menu , které si dopřáváme hlavně v těch nejtemnějších chvílích. Díky tomu, že má batoh rolovací svršek, jsem měl navíc pocit, že batoh nikdy nekončí – hned mi došlo, že místa je v něm tolik, že si budu muset dát pozor, abych si na trek nebral zbytečnosti.
Poctivě zabalený batoh pak už jen zbývalo hodit na záda. K mému překvapení se ukázalo, že recenze vychvalující, jak je GG Crown2 pohodlný i s pořádným nákladem, opravdu nelhaly. I přes napohled minimalistické a lehké polstrování a relativně úzké popruhy seděl perfektně, a navíc se dal snadno přenastavit a polohovat přímo na zádech, což je pro mě na dlouhých trecích naprosto zásadní. Stejně pohodlný pak zůstal po celou výpravu, a to i přes poměrně vysokou zátěž, která se hlavně zpočátku pohybovala někde mezi 12–15 kg.
O pár dní později jsme už po zdlouhavém čekání na letištích, nádražích a při krajnici na stopu konečně stanuli na nástupu treku. Norské léto přišlo v plné kráse a chvíle horka se střídaly s klasicky ledovým větrem. Takové podmínky jsou sice na pohled okouzlující, ale neustálé převlékání a přebalování batohu už tak zábavné není. No a právě v tuto chvíli mě batoh od Granite Gear překvapil podruhé. Najednou jsem pochopil k čemu vlastně je ta obří síťovaná kapsa na jeho přední straně – bez problému se vám do ní vejde membránová bunda a nějaká ta zateplovací vrstva navíc a při každém převlékání se tak znovu nemusíte dobývat dovnitř batohu. Pokud by vám kapsa nestačila, tak se vám ještě spousta drobností vejde do poctivě zpracovaných bočních kapes. Ty jsou ušité ze stejného materiálu jako zbytek batohu, a tak bez problému unesou i větší lahve na vodu a při prvním průchodu křovím se vám neroztrhnou.
Pokud jako já při balení netrpíte perfekcionismem, nebo když si třeba chcete za chůze usušit mokré oblečení, tak se vám navíc nabízí množství útlých, ale pevných popruhů, díky kterým si batoh můžete bez problému ověsit jako vánoční stromeček a připevnit si na něj třeba i oblíbenou a poměrně objemnou karimatku Therm-a-Rest Z Lite.
Kompresní popruhy jsou zde ale v první řadě proto, aby batoh držely pěkně kompaktní, ať už v něm zrovna táhnete 15 kilogramů, nebo se vracíte z hor už zcela vyjedení. Právě variabilita a univerzálnost mě na Crown2 60 dostala snad nejvíce. Díky tomu, jak je objemově „nafukovací“ mě nezklamal v prvních dnech treku, kdy jsem šel jen v kraťasech a připadalo mi, že proviantu táhnu až zbytečně moc, ale ani když jsem se o týden později ve všech svých vrstvách a s poslední sušenkou ve víku scházel do údolí. Ráno vždy stačilo všechny popruhy povolit, batoh naplnit a zase je dotáhnout a vše zapadlo přesně na své místo – jakmile jsem snědl většinu zásob a oblékl i ty teplejší vrstvy, tak jsem navíc ocenil i odepínatelné víko a rolovací svršek batohu, díky kterému se z objemné krosny mžikem oka stane kompaktní a obratný batoh i do techničtějšího terénu. Poklonku musím designerům vystřihnout hlavně za to, jak je veškeré nastavování rychlé a intuitivní a jak bezproblémově batoh sedí na zádech. Tady je prostě vidět, že si borci z Granite Gear dali s testováním a vývojem opravdu práci.
Možná si teď říkáte, jestli jsem náhodou ten Granite Gear Crown2 tak trochu nepřechválil – každý kus vybavení přece nutně musí mít i nějakou tu nevýhodu. Ani GG Crown v tomto ohledu samozřejmě není výjimkou.
Temnou stránku tohoto batohu osobně spatřuji právě v jeho hlavní přednosti – univerzálnosti. Díky tomu, jak je robustní a tvarově pružný, byste totiž mohli snadno nabýt dojmu, že ho můžete naložit, jako svou starou osvědčenou krosnu a rychle ho tím přetížit. Výrobce maximální zátěž doporučuje někde kolem 15 kg a sám jsem ho na prvních dnech našeho treku přibližně tak zatížený bez problémů nesl. Osobně mám ale pocit, že nejvíce se mu líbil náklad od 12 kg níže.
Poctivě sešitý robustní nylon o pevnosti 100 a 210 denier by sice ještě několik kilo přes maximum s přehledem přežil, ale komfort nošení by pak už značně utrpěl. Stejně je tomu i se skládáním věcí do batohu. Kvůli tomu, že batoh má pouze jednu velkou hlavní kapsu, musíte při balení zapojit trochu vynalézavosti a zkušeností a náklad v něm tvarově i váhově rozprostřít tak, aby se vám nesl pohodlně. Další pastí tak objemného ruksaku je samozřejmě to, že svádí k nošení zbytečností – při přípravě na vaši výpravu na sebe tak musíte být o něco přísnější a upřít si nějaké ty kusy oblečení a vybavení, které by vás do menších ultralehkých batohů nikdy cpát nenapadlo.
Kdejaký minimalista by také mohl upozornit na to, že se Granite Gear Crown2 stále ještě pohybuje nad magickou hranicí jednoho kilogramu. Osobně jsem ale toho názoru, že v tomto případě je nutné brát v potaz i robustní konstrukci a úžasnou univerzálnost – osobně jsem těch pár gramů navíc za všechny ty funkce, pohodlí a spolehlivost bez váhání ochoten vyměnit. A jak to máte vy?
Po dvou týdnech s GG Crown na zádech můžu směle říct, že už se ho jen tak nevzdám. Oslovil mě především svou univerzálností – je to prostě chameleon, který se jeden den umí tvářit jako oldschool krosna na ultradlouhé treky bez podpory a druhý z něj jednoduše uděláte minimalistický batoh. Hodí se tak pro ty z vás, kteří do světa ultralightu teprve vstupují a vybavení si chtějí pořizovat postupně, ale i pro ty, kteří se chtějí pustit do odlehlejších nebo chladnějších oblastí, kam je čas od času nutné vyrazit s větším množstvím zásob a oblečení. Granite Gear Crown2 60 je prostě parťák do nepohody.
West Highland Way ve skotské vysočině je jeden z nejoblíbenějších vícedenních treků v Evropě. Jak…
Číst víceTipy a doporučení na vánoční dárky ve všech cenových hladinách, kterými potěšíš všechny cestovatele, hikery,…
Číst víceVánoce se blíží a s nimi přichází i tradiční otázka, čím tento rok obdarovat své…
Číst více
Komentáře