Recenze: Liteway Illusion Solo Tent v Bolívii

Bolívie je země plná kontrastů. Na jedné straně ji obestírá džungle a na druhé náhorní plošina obklopená šestitisícovými velikány tropických And. My jsme se do Bolívie vydaly na přechod Královské Kordillery tzv. Cordillera Real Traverse. Aby to nebylo jen tak, vzaly jsme to nadivoko haute route, tedy nejvyšší možnou cestou přes pětitisícová sedla. Blízkost s Amazonským deštným pralesem způsobuje, že pohoří je poměrně hustě zalesněné, což je dáno vysokou vzdušnou vlhkostí. A právě ta bývá největší noční můrou. Jak si s tím obstojí naše výbava, když už večer při západu slunce vše nekompromisně pokrývá vlhká zkondenzovaná vrstva?

Celková zvolená trasa měří kolem 130 km a slibuje překonání patnácti sedel vyšších jak 4900 m a z toho osm pětitisícových. Protože jsme si na přejítí daly 8 dní, a to už je pořádná váha jídla, bylo potřeba se pořádně odlehčit jinde.  A jak praví pravidlo ultralightu, je potřeba začít od velké čtyřky, a tedy i u stanu. Já jsem už dlouho chtěla vyzkoušet nějaký jednoplášťový stan pro jednoho, a tak padla volba na Liteway Illusion Solo Tent.

Jedná se o parádně lehký (590 g) jednoplášťový třísezónní stan, které mu stačí jedna hůlka na vykouzlení velké prostorné pyramidy. Moskytiéra s podlážkou je integrovaná do tropika, díky tomu poskytuje plnou ochranu proti hmyzu, dešti a stékající vodě a zároveň si stále uchovává minimální hmotnost a objem po sbalení.

Pozitiva

• Realitní kanceláře by stan nazvaly, že má velkorysý obývací prostor designovaný s nadšením, a měly by pravdu. Stan je opravdu hodně prostorný, a to nejen jeho vnitřní část, kde by se v nouzi vyspali i dva lidé, ale i velký vestibul, kam se vejde celý vyskládaný batoh, a ještě zbyde spousta místa na vaření dvouchodového menu. Takže žádná malá garsonka, ale regulérní 1+1. Půdorys přitom není nijak veliký a stan se dobře vměstná i na menší kempovací plochy. 
• Po zkušenostech s tarpy vím, že vypnout stan podle představ není vždy jednoduché. U tohoto šlo stan vypnout překvapivě lehce, což člověk ocení zejména, když padá únavou nebo na něj začínají dopadat první kapky deště. Jediné, na co jsem si musela dát pozor bylo, aby byla hůlka tak akorát dlouhá (130-135 cm) a stan byl dostatečně vysoko nad zemí a měl tak prostor pro odvětrávání.
• Co mě bavilo hodně je pyramidový tvar stanu. Nejen že skvěle odolává náporu větru, a že jsme ho v Bolívii měli, ale hlavně nijak nešustí. Není nic horšího než celou noc poslouchat třepotání stanu, který z malého vánku udělá ve vaší hlavě pořádnou vichřici. Na déšť naštěstí nedošlo, ale vůbec bych se ho nebála. Stan je navržen tak, že déšť rychle steče dolů.
• Důvod, proč jsem přemýšlela nad stanem a ne tarpem, byla vestavěná moskytiéra. Nic nedokáže zničit můj spánek víc než jeden bzučící komár. Tady nemá žádný komár šanci proniknout dovnitř ani skrz odvětrávací průduchy. Naopak u místa, kudy podpírá hůlka stan je malý stahovací límec, takže ani pavouci nemají šanci. Yes!
• Vestibul lze navíc celý otevřít a užívat si tak krásné výhledy nebo noc plnou hvězd. Černá moskytiéra umí splynout s nocí a jako by tam nebyla.
• Co jsem si zamilovala okamžitě, byly dvě kapsičky na drobnosti. Může se to zdát jako samozřejmost, ale opak je pravdou. A tyhle jsou na perfektním místě na dosah ruky.

Negativa

• Největší a vlastně jediný problém, který jsem zaznamenala, je kondenzace vzdušně vlhkosti na stěnách. Je pravda, že stan jsem vzala do království vody ve vzduchu, se kterou by bojovaly všechny stany. Jednoplášťové stany mají svou nízkou váhu vykoupenou chybějící druhou vrstvou, která zachytává vzniklé kapky vody. Je tak třeba si dávat pozor, aby divoké sny nezpůsobily nechtěnou sprchu nebo se spacák zbytečně nedotýkal stěn. Já jsem si s tím poradila tak, že jsem nechávala pootevřený vestibul, aby docházelo k většímu proudění vzduchu. 
• Když se budeme bavit o ultralightu, stan má parádních 590 g. K nim je ale potřeba připočítat 6 základních kolíků plus 4 další, které pomohou vypnout boční stěny.  Stan využívá pouze jednu trekovací hůlku, což je mi velmi sympatické. Když se jedna nechtěně zlomí, což se mi na dálkových trailech nejednou vlastní vinou stalo, je tu stále druhá. Pro hikery bez hůlek je ale potřeba započítat i váhu tyčky, která hůlku nahradí.
• Stan je designovaný jako třísezónní, a tak se v chladnějších měsících může logicky stát, že velkolepost prostoru se bude hůře vytápět. Nic, s čím by si neporadil teplý spacák anebo tabulka čokolády. 
• Použitý materiál silpolyester je příjemný a je skoro jako druhá kůže. Někdy je dokonce tak živý, že při balení doslova utíká z rukou. Dost po něm i klouže karimatka, a tak je lepší hledat si rovné kempovací místo. Což stejně asi vždycky děláme. Já jsem při podlepování švů trochu zátěru přidala i zespodu nafukovací karimatky a ta teď na kluzkých materiálech nebo mírných svazích drží jako přibitá.
• Co je u stanů ze silnylonových nebo silipolyesterových materiálů asi standard, ale přijde mi to škoda je, že se stan dodává s nepodlepenými švy. Musíte si tedy udělat hezký večer doma nebo si dát odpolední dýchánek v parku. 

Závěr

Miluji spaní pod širákem, a tak když to jde, dávám přednost milion-star hotel před přístřeškem. Když už se ale musím do nějakého schovat, je to většinou kvůli nepřízni počasí. Od stanu tedy očekávám, že mě perfektně ochrání a dopřeje klidný spánek. Jasně, dvouplášťové samostojné stany jsou řešení, ale velká váha ubírá na lehkosti kroku. Proto mi jsou jednoplášťové stany sympatické a je to cesta, kterou se vydat.

Jestli bych si stan pořídila? Nejspíš ne, ale to jen proto, že v nepříznivém počasí ve stanu trávím většinu roku a volila bych raději přístřešek z materiálu DCF (Dyneema Composite Fabric), který je ještě o něco lehčí, ale je hlavně nenasákavý a rychleji schne. To bychom se ale pohybovali na 2-3 násobně vyšší ceně. Pokud ale někdo neplánuje strávit měsíce v deštném pralese nebo monzunech, je tento stan skvělé řešení. Stan bych si s sebou určitě vzala na výpravy od české kotliny po dlouhé americké traily jako je například pacifická hřebenovka, a ty už vybavení umí řádně prověřit.

Testovaný produkt: Liteway Illusion Solo Tent
Testovala a recenzovala: Pavlína Adam