The Corfu Trail – 220 km po písečných dunách a olivových hájích

Korfu, ostrov, který většina českých průvodců nazývá smaragdem Středozemí či zeleným ostrovem vyhlášených pláží. Možná proto jej považujete za čistě „válecí“ destinaci. To ale není úplně tak pravda. Na ostrově se nachází taky oficiální trail dlouhý 220 km táhnoucí se z jihu na sever napříč celým ostrovem. Jiří Čapka se rozhodl, že se na trail vydá a zažije si Korfu po svém.

Proč zrovna trail napříč ostrovem Korfu? Byla to dlouho plánovaná cesta nebo spontánní rozhodnutí?

Ani náhodou by mě nenapadlo, že se ocitnu zrovna na Korfu. Nikdy jsem v Řecku nebyl a chtěl jsem se tam v budoucnu podívat. V lednu jsem objevil ultralevné letenky z Bratislavy, našel jsem, jaké bývá na Korfu počasí, co se tam dá podnikat a objevil The Corfu Trail. Pak už jen zbývalo zařídit si dovolenou a koupit letenky.

Od zrodu myšlenky po doručení mailu s letenkami uběhlo asi půl hodiny. Pak už jsem se jen těšil až v pátek 13. dubna vyrazím.

Jaké byly tvé přípravy na přechod?

Přemýšlel jsem, co vzít sebou. Naházel jsem večer před odletem všechno na velkou hromadu, pořádně se zamyslel, co opravdu budu potřebovat. Polovinu věcí jsem nakonec povyhazoval. Stáhl jsem si do telefonu offline mapu Řecka a kromě cesty na letiště a letmém prostudování tamější veřejné dopravy jsem dál nic neřešil.

Na trail jsi vyrážel sám, je to tvůj způsob cestování, nebo jsi chtěl změnu?

Sháněl jsem na přechod nějakou spřízněnou duši a pár lidí bylo celkem zapálených, nakonec se ale nikdo nepřidal. Je to úplně poprvé, co jsem takhle sám vyrazil na delší výlet. První dva dny jsem přemýšlel nad tím, co bych všechno mohl dělat jiného během těch dvou týdnů, které jsem na Korfu měl strávit, kde jinde být, jak ten čas líp využít. Tyhle chmury zmizely po sobotě, kdy jsem tomu trochu vytnul a urazil 40km. Z toho kus cesty tvořily písečné duny.

Bořil jsem se po kotníky a přemýšlel, jak to bezbolestně přeletět.

Nešlo to obejít jinudy, tak jsem zatnul zuby a zapomněl na všechno ostatní. Před spaním jsem se odměnil typicky řeckou Retsinou a na druhý den jsem byl jak vyměněný ?

Kdy je podle tebe ideální na The Corfu Trail vyrazit? Ať už kvůli počasí nebo množství turistů.

Myslím, že termín, ve kterém jsem vyrazil, druhá polovina dubna, je ideální. Turistická letoviska zejí prázdnotou, teploty přes den kolem 22°C a v noci kolem 13°C jsou víc než příjemné, neprší tam tak často jako na podzim a v zimě. Navíc se dá bez problémů koupat v moři.

Jak by si ohodnotil náročnost trailu?

Je to můj úplně první trail a podle mě není náročný, dá se ujít bez větších problémů za týden. Každopádně jsem docela zvyklý zdolávat náročnější jednodenní trasy a užívám si vyšší tepovky do kopců. Na trase jsou většinou jen malé kopečky, takže se tam moc nenastoupá. Některé uzoučké chodníčky v horách byly ale náročnější díky všudy přítomnému vápenci, který byl místy dokonale vyleštěný a pěkně klouzal.

Jaký je tvůj nejlepší a nejhorší zážitek z cesty?

Nejhorším zážitkem byli komáři, ani pod výhrůžkou použití Cyklonu B mi nedopřáli klidného spánku.

Těžko říct, který zážitek byl nejlepší, byla jich spousta. Naprosto vstřícní domorodci, koupání bez plavek na dlouhých prázdných plážích, neskutečně chutné ovoce, jídlo, víno a taky památky na ostrově na mě udělali velký dojem.

Kde jsi spával?

Výhradně pod hvězdami, dokonce i v centru hlavního města jsem našel místo na spaní, kde jsem nikoho nerušil svou přítomností. Párkrát jsem přespal na pláži i s vědomím, že se mi vlhkost od moře pěkně vsákne do spacáku.

Rád jsem spal zašitý na starých terasách olivových hájů a úplně nejlepší bylo spaní kousek pod nejvyšším vrcholem u ruiny kaple Taxiarchis. Nebyli tam komáři.

Před spaním jsem pozoroval světla vesniček a hlavního města pod sebou a v dálce nad Albánií řádila slušná bouřka. Celé to místo mělo neuvěřitelné kouzlo. Nebylo to jenom proto, že je mi dobře ve vyšších nadmořských výškách. Třikrát mi v noci pomohl bivy bag. Spadlo sice jen pár kapek, ale spát a probudit se komplet suchý je k nezaplacení, když zrovna není po ránu nejtepleji.

Jak jsi řešil jídlo a vodu?

Korfu je jedna z nejhustěji osídlených oblastí Řecka, po trase je spousta taveren a obchůdků. Většina z nich však byla zavřená a teprve se chystala na hlavní nápor turistů.

Stačilo sebou nosit vodu a jídlo na dva dny, průběžně jsem dokupoval, na co byla zrovna chuť. Zaměřoval jsem se co nejvíc na lokální potraviny, které byly neskutečně chutné a beru to taky jako součást poznání daného místa. 

Letos bylo údajně na ostrově extrémně suché jaro. Studánek a říček, kde bych si mohl doplnit vodu nebo přeprat oblečení moc nebylo. Zato suchých koryt jsem přecházel spoustu.

Snažil ses jít na lehko, nebo jsi hmotnost batohu neřešil?

Obsah a velikost báglu jsem řešit musel, cestoval jsem totiž jen s příručním zavazadlem. Zhruba polovinu místa v batohu zabraly samonafukovačka a spacák. Naštěstí díky počasí nebyla potřeba tahat teplé oblečení. Batoh měl i s vodou asi 10-12kg.

Jak dlouho ti přechod trval a kolik jsi toho ušel? Co značení?

Trail mi zabral sedm dní během kterých jsem ušel něco přes 200 km a nastoupal 8000 m, žádný extrém. Po absolvování trailu jsem trochu zvolnil. Navštívil jsem další památky a významná místa mimo trasu, zacvičil jsem si v jediném crossfit boxu na ostrově, a tak nachodil dalších 100 km. Doporučuji sem tam odbočit, případně po dokončení trailu navštívit zámek Achillion a hlavní město.

Značení bylo místy nedostatečné, ale nebyla to žádná katastrofa, spíš bych někdy přisoudil vinu sobě. Když je člověk v módu autopilota a nebo nechce zapínat telefon, tak ať dupká každý den o pár kilometrů navíc.

Splnila cesta tvé očekávání?

Vrátil jsem se plný nové energie a pozitivních dojmů, s trochu jiným pohledem na svět. Hlava byla plná vytříděných myšlenek a nových nápadů. Tímto vším jsem neskutečně předčil svoje původní očekávání.

Být 14 dní “sám” na úplně neznámém místě není asi pro každého. Vždycky se ale nějaký parťák na kousek cesty našel. Občas nějaký pes (pokud se vás tedy zrovna nesnažil pokousat), ovečky, kozy, oslíci ?

Udělal bys něco jinak?

Nic mi nechybělo, nemělo to chybu! Ale když nad tím zpětně přemýšlím, tak přece bych asi šel příště o něco pomaleji a víc si to užil, prostoru pro loudání bylo ví než dost. A nebo bych využil další variantu – hned po trailu bych se přesunul trajektem do Albánie a podnikl něco tam. Cesta tam i zpět z Korfu do Sarandy vyjde na nějakých 36 €, letenky z Blavy jsem vychytal za 30 € a v Albánii je levněji jak v Řecku.

Už víš, kde vyrazíš příště?

Láká mě zkusit nějaký drsnější vícedenní přechod zimních hor na skialpech. A láká mě toulání po divočejší přírodě třeba v Rumunsku, Ukrajině, Skandinávii… Nápadů je spousta, ale priority mám zatím trochu jinde. Až se naskytne správná příležitost, tak určitě nezůstanu sedět na zadku.

Jirko, díky za skvělý rozhovor, přejeme Ti hodně štěstí a skvělých zážitků na dalších cestách.