Dlouhé traily v dešti – jak zůstat v suchu a teple?

„Stay safe and dry.“, loučí se se mnou Sabrina 50 kilometrů před kanadskou hranicí. Poté, co máme za sebou téměř 4300 kilometrů po Pacific Crest Trail, nemáme ani na posledních metrech vyhráno. Sněží, věci máme mokré a parta kolem naší rakouské kamarádky to chce radši vzít ještě na otočku do města a přežít tam to nejhorší. Nakonec se však i oni vyhecují a vyráží pár minut po nás vstříc poslední divoké noci.

Setkáváme se všichni uprostřed hor pár desítek minut před půlnocí. Promrzlé ruce zahřívá oheň, který už tu nějaký čas udržuje Terka s Lubošem. Je nás tu víc jak deset a většina z nás nemá suché věci na převlečení. To se mně však stát nemůže, mám totiž svá pravidla, a i když v noci mrzne, jsem relativně v teple a suchu. V tomto článku ti nastíním pár svých zásad, kterými se řídím v deštivém počasí a osvědčily se mi. Není to univerzální návod pro všechny. Jsou to zažité postupy, které vyhovují mně, ale nemusí vyhovovat tobě. Ber vše tedy jako můj osobní pohled na věc a inspiraci než konkrétní návod.

Přes den mokrej, v noci suchej

Kvalitní spánek je na dlouhých trailech důležitý. Společně s vyváženou stravou tvoří hlavní pilíře k rychlé regeneraci a udržení těla v pohodě i při vysoké námaze několik týdnů v kuse. Přes den dokáže člověk promoknout až na kost a to i v případě, že má na sobě nepromokavé oblečení. Důležité ale je večer otevřít batoh a najít tam kompletní suchou výbavu na převlečení.

V batohu vždy nechávám minimálně péřovku, podvlíkačky, jedno triko, trenky, ponožky a rukavice. Při chůzi se člověk dokáže aspoň trochu zahřát. Jasně, často je promrzlý až na kost, ale tohle začne vnímat naplno, až jakmile se zastaví.

Ono i to nejlepší nepromokavé oblečení má totiž své limity. Často tedy pocítíš vlhkost i u těch nejlepších kousků na trhu. Přijít s navlhlou nebo mokrou péřovkou do kempu je ta nejhorší situace, která se ti může stát. Proto si raději přes den dopřeju diskomfort a na večer pohodlí. Dobrý spánek = základ úspěchu.

Při několikadenním dešti dodržuji stejné zásady. Není úplně příjemné si na sebe brát po ránu mokré oblečení, když máš v batohu další triko suché, ale věz, že večer si budeš děkovat. Jakmile se dáš do pohybu, nepohodlí za pár minut už nebudeš vnímat.

Nepromokavé vaky

Z tohoto důvodu balím všechny věci do nepromokavých obalů. Používám vaky od značky Sea To Summit, konkrétně mám čtyři. Jeden kompresní (velikost L), který má dno z membránou eVent. Do tohoto dávám spacák, který dokážu snadno zmenšit do potřebné velikosti. Další vaky jsou z řady Lightweight. Mám 3 velikosti – 20 l na jídlo, 13 l na oblečení, 8 l na elektroniku, lékárničku, doklady apod. Tato verze je odolnější než oblíbená verze Ultra-Sil a určitě bych ji každému doporučil. S řadou Ultra-Sil sice nějaké gramy ušetříš, ale vyžaduje šetrnější zacházení. Vaky Ultra-Sil jsem viděl na PCT roztrhané už po pár týdnech. Mně vaky Lightweight vydržely až do konce PCT bez poškození. Někteří lidé balí vše do jednoho velkého pytle (například odpadkového koše). Tento způsob ti zaručí odolnost vůči vnější vodě. Nicméně pokud je některá část výbavy mírně navlhlá (stačí lehce), může se ti pytel zevnitř orosit. Osobně i vzhledem k organizaci a uspořádání věcí tento systém nedoporučuji. Mám rád, když můžu snadně oddělit třeba navlhlý spacák do samostatného obalu a následně ho u oběda vytáhnout a dosušit. Se zbytkem výbavy (oblečení) tak vůbec nepřijde do kontaktu.

Ziplocky

Na věci, které potřebuji mít u sebe a ne zabalené v batohu, používám Ziplocky (uzavíratelné sáčky). Jejich výdrž není bůh ví jaká, ale pořizovací cena je pár korun a prodává je každý druhý supermarket. Pokud používáš mobil k navigaci, určitě doporučuji ho při začínajícím dešti okamžitě schovat do suchého sáčku. Déšť dokáže potrápit nejen dotykový displej, ale občas pohřbít mobil jako celek.

Pláštěnka na batoh

Pláštěnka může vypadat první pohled jako ideální součást výbavy, ale zdání může někdy mást. Osobně pláštěnku používám jen v případě slabého deště/mrholení. Při větším dlouhodobém dešti se mi nejednou stalo, že se voda dostala v oblasti zad pod pláštěnku a následně vytvořila doslova jezírko, ve kterém se máchal spodek batohu i několik hodin. Není to úplně příjemné zjištění, když následně vytahuješ kompletně mokrý obal na spacák.

Nepromokavá bunda a kalhoty

Základem na dlouhých trecích je určitě nepromokavá bunda. Bez kvalitní bundy bys neměl vyrazit ani na letní výlet do českých hor. Může přijít nečekaná bouřka, ochlazení a problém je na světě. Nepromokavých bund mám hned několik. Ty bytelnější z Gore-texu s větší gramáží volím na kratší výlety, respektive výlety, kdy vím, že bundu budu moct večer kompletně vysušit. Na dlouhé treky volím co nejlehčí a nejprodyšnější bundu s dostatečným vodním sloupcem. Aktuálně mám dvě bundy s membránou Pertex Shield. Váha a prodyšnost pro mě hrají zásadní roli. Je nutné, aby bunda dokázala uschnout v co nejkratším čase. Jen pro představu – u bund, které nemají ani 200 gramů, to je otázka hodiny, když ji máš na sobě. U goráčovky kolem 400 gramů jsou to hodiny klidně tři. Kalhoty z membrány eVent na mě dokázaly uschnout i za necelou půl hodinu.

V případě, že prší celý den až do večera, snažím se mít mokré věci ještě chvíli na sobě, i když už jsem v „suchu“ pod střechou/ve stanu. Právě z důvodu, aby mi co nejrychleji vyschly. Nesmí mi být však zima, to je logické. Na běžné výlety nosím normální sportovní kalhoty, nepromokavé beru opravdu jen kvůli úspoře váhy a ochraně při několikadenním dešti. Navíc většinu času trávím i při poměrně nízkých teplotách v kraťasech. Tělo se rychle přizpůsobí a je odolnější vůči chladu, i z tohoto důvodu je dobré mít prodyšné oblečení, protože pocení = vlhkost = zima.

Boty s membránou

Na delší túry vždy chodím v co nejprodyšnějších botaskách. Jasně, v dešti a mokru to není žádná hitparáda, ale jakmile přestane pršet, stačí u oběda boty vyzout a za chvíli jsou téměř suché. Promoknuté pohorky ti budou schnout i několik dní. Navíc i v případě že neprší, se ti v nich v teple budou slušně potit nohy, což napomáhá tvorbě otlaků/puchýřů. Boty s membránou tak používám jen na kratší výlety především v zimním období.

Nepromokavé ponožky

Zázrak nebo fake? Ani jedna odpověď není správná. U nepromokavých ponožek je několik faktorů, na které je nutné brát ohled. V první řadě je to tělesná váha a tlak, který budeš na membránu v ponožkách vyvíjet. Jednoduše řečeno, čím jsi těžší, tím vlhkost rychleji protlačíš membránou. Druhým důležitým faktorem je pocení. Nepromokavé ponožky svou prodyšností nevynikají. Z těchto důvodů beru nepromokavé ponožky na nohy jen v případě, že je po ránu velká zima a mám mokré boty. Toto je ale u každého individuální a například Kuba, který je o x kilo lehčí, si je nemůže vynachválit.

Kšiltovka

Speciální část výbavy, kterou oceňuji nejen jako ochranu před sluncem, ale i v dešti. Myslím, že každý, kdo nosí brýle, pochopí, o čem mluvím.

Stan/přístřešek

Stany, tarpy, celty apod. by mohly vydat na celý článek. Každému vyhovuje něco jiného. Vždy vybírej přístřešek podle podmínek, do jakých jedeš. Pokud spíš na louce za barákem, postačí ti celta nebo tarp. Pokud míříš do hor, kde není moc trávy, naopak je tam udusaná půda, bude ti při velkém dešti stříkat voda od země. Ze svých zkušeností můžu říct, že voda v kombinaci s blátem dokáže zašpinit vnitřní moskytiéru i půl metru vysoko od země. Pod podlážku dávám tyvek (plachtu), abych neměl vnitřní stan zespod špinavý.

Jestliže ve stanu suším věci, nedávám si je nikdy k nohám ani po stranách spacáku, aby nenavlhnul. Věci suším spíše v oblasti kolem hlavy, případně je rozvěsím, pokud z nich nekape voda.

Spaní pod širákem je krásná romantika, nezapomínej však na rosu. Pokud už tedy spím na punk, snažím se být aspoň v lese, kde je člověk částečně krytý větvemi stromů.

Karimatka

Oblíbil jsem si nafukovačku NeoAir Xlite od Thermarestu. V případě, že vlhkost prostoupí podlážkou a mám karimatku ráno mokrou, neroluji ji, ale nejdříve ji přehnu na půl (vrchní suchou částí k sobě) a následně sroluji. Není to 100%, ale aspoň něco. Pokud nosíš pěnovku připnutou z venku na batohu, doporučuji ji zabalit do pytle na odpadky nebo třeba do tyveku.

Samozřejmě bych mohl rozebrat x dalších částí výbavy, ale tyhle mi přijdou jako nejpodstatnější s ohledem na zachování nějakého komfortu v deštivém počasí a sněžení. Vždy zvol výbavu, která vyhovuje tobě a hlavně, kterou máš odzkoušenou. Pokud máš v batohu vybavení, na které se můžeš spolehnout, užiješ si výlety do přírody mnohem víc. Není horší pocit než přemýšlet, jestli přežiješ noc v tarpu, u kterého nemáš jistotu, že zvládne pořádný slejvák, nebo vytáhnout bundu, u které máš těžké pochybnosti o voděodolnosti i v lehkém dešti. Vhodná výbava je základ při pobytu na horách. Nepromokavou bundu s kapucí bys měl mít prakticky na každém výletě v přírodě. Zabere v batohu minimum místa a výrazně sníží riziko podchlazení při náhlé změně počasí. Celkově bys měl mít přehled o podmínkách, které na tebe budou na horách čekat. Zjistit si předpověď počasí, profil a náročnost trasy by mělo být samozřejmostí.

Na horách nemáš zodpovědnost jen za sebe. Pokud se dostaneš do problémů a máš to štěstí, že je někdo v okolí, kdo je ochotný ti pomoct, dostáváš do problému současně i jeho. Také borci z horské služby jsou jen lidé a ne roboti, tak na to nezapomínej!