Péče o ultralehké stany díl 1. – skladování, opravy, prevence

V minulém článku jsme se do detailu věnovali tomu, jak vybrat ultralehký turistický stan. Dilema ohledně volby přístřešku na cesty už určitě máte vyřešené a v cestě za lehčím a příjemnějším dobrodružstvím vám nemůže nic bránit. Jak ale víte, lehké vybavení s sebou často nese o něco větší nároky na péči a know-how při používání. Právě proto se v tomto článku zaměříme na to, jak se o své ultralehké stany, ale i tarpy starat tak, abyste se na ně na cestách do neznáma mohli spolehnout po mnoho následujících let.

To chce klid a plachtu v suchu

Pokud stejně jako já rádi cestujete do severských zemí či do Skotska, tak je pro vás déšť důvěrně známým průvodcem. Stany a tarpy jsou tu přece především od toho, aby nás před nepřízní počasí chránily. Spousta dobrodruhů by proto možná mohla podlehnout iluzi, že si stany s nějakou tou vlhkostí bez problému poradí i při delším skladování po návratu domů. Opak je přitom pravdou.

Tropiko, tarp i podlážka, které nás chrání před deštěm a jinými živly, jsou totiž opatřené zátěrem (nejčastěji polyuretanovým – PU), který zaručuje jejich nepromokavost. Při jejich dlouhodobém skladování ve vlhku dochází ke vzniku a růstu plísní a k procesu hydrolýzy. Při tomto procesu jsou narušeny chemické vazby mezi zátěrem a nosnou látkou, a to může vést až postupnému odlupování zátěru. Pochopitelně se tímto zátěr poškozuje a nenávratně ztrácí své původní vlastnosti. To samé platí i o páskách, kterými jsou podlepeny švy.

Je fajn si zavést takovou rutinu. Po každé vaší akci stan vyvěste a před uskladněním jej důkladně usušte. Aby byly tropiko a podlážka mokré, nemusí vám na akci ani pršet, stačí vnitřní kondenzace nebo vlhká zem a při nedůkladném vysušení a uskladnění máte na problém zaděláno. Pokud toho stan už hodně zažil, je dobré ho čas od času očistit od bahna a nečistot.

Kam s ním?

Vyvarujte se skladování stanu v dosahu přímého světelného svitu – UV záření v delším časovém horizontu způsobuje degradaci látek a zátěrů. Pozor na skladování v podkrovních či jiných prostorech (nebo třeba v kufru auta), kde mohou být v letních měsících opravdu vysoké teploty, které ultralehkých látkám stanů taktéž neprospívají.

Nejlepší místo pro uskladnění stanu jsou prostory s nižší teplotou a vlhkostí vzduchu bez velkých teplotních výkyvů. Stan skladuje zavěšený nebo ve velkém úložném vaku (podobném jako pro spacáky) např. ve skříni. Pokud takovou možnost nemáte, skladujte ho v originální přepravním obalu. Pokud stan nebudete dlouho dobu používat, jednou za 3-4 měsíce jej vytáhněte z obalu a rozložte (nemusíte jej stavět). Zabrání to případnému růstu plísní a možnému poškození zátěrů.

Když se něco po…. kazí

Ať už jste se rozhodli si vybrat samonosný stan či minimalističtější variantu přístřešku bez opory, tak na cestách vždy myslete na to, že právě tyče či turistické hole jsou pro správnou funkci stanu zcela zásadní a podle toho se k nim chovejte. Bez nich stan v mnoha případech nepostavíte, ani kdybyste se na hlavu stavěli.

Skládací stanové tyče jsou často lehké a snadno sbalitelné, ale jejich hlavní slabinou je, že se při nedbalém zacházení mohou zlomit, a to zejména ve spojích. Jak už jsem se párkrát přesvědčil na vlastní kůži, postačí jediný zlomený segment a z pohodového výletu se najednou stává dobrodružství vyžadující značnou dávku vynalézavosti při výběru místa ke spaní a stavění přístřeší za pomoci různých přírodnin. Abyste se takovým intenzivním zážitkům vyhnuli, při stavěním stanu vždy dbejte na to, aby do sebe všechny segmenty přesně zapadaly – když se totiž jen trochu povysunutý segment dostane pod tlak, snadno praskne, a vy máte o zábavu postaráno. K takovým incidentům dochází hlavně při uspěchaném stavení stanu po tmě a při pokusech o sušení plachty na nepřikolíkovaném stanu ve větru. Pokud vyrážíte na nějaké delší dobrodružství bez podpory, tak bych určitě doporučil si do batohu přibalit nějaký jednoduchý set na opravdu prasklé tyče – výrobci ke svým stanům často nabízejí kovové „rukávy“, které postačí přes prasklý segment přetáhnout a zafixovat. Při opravě tyček je také samozřejmě často nepostradatelná první pomoc pro vybavení v podobě univerzální lepící pásky, o které se traduje, že dokáže spravit i zlomené srdce.

Co se týká odolnosti opory, mají minimalistické stany a tarpy oproti klasickým prutovým stanům tak trochu výhodu. Trekové hole oproti klasickým skládacím tyčím působí mnohem robustněji a nehrozí u nich praskání ve spojích – i tak byste se ale při stavění stanu vždy měli přesvědčit, jestli máte všechny segmenty pevně dotažené, aby se vám v noci střecha neporoučela rovnou na hlavu. Minimalistické přístřešky mají i přes nižší míru komfortu tu výhodu, že je snadno můžete vyvázat k nejrůznějším prvkům okolní krajiny (stromy, kameny) a celkově jsou při stavění mnohem variabilnější. V případě, že by vám tedy praskla nebo se jinak poškodila turistická hůl, je stále velká šance postavit přístřeší i bez ní.

Pro případ, že by se vám na treku podařilo tropiko stanu roztrhnout nebo jinak poškodit, vybavte svou opravnou sadu univerzální opravnou páskou nebo záplatou. Pokud s sebou nosíte opravnou sadu na nafukovací karimatky, dobře poslouží i ona. Například záplaty Tear Aid Type A z opravné sady Therm-a-Rest Permanent Home Repair Kit.

Máte sklep?

Ve stanu asi ne, ale podlahu v něm najdete poměrně často. Právě podlážka stanu je pro spoustu dobrodruhů rozhodujícím faktorem pro jeho výběr. Do stanů či tarp-tentů bez podlážky se spoustě lidem nechce už jen z obavy o promoknutí od provlhlé země, či invaze otravného hmyzu. Pokud jste si stan s podlážkou vybrali, tak se ji snažte chránit před prodřením a dbejte na to, aby co nejdéle zůstala jako nová – jen tak vám nabídne i po letech stále stejnou nepromokavost a komfort.

Zcela zásadním doplňkem pro podlážky ultralehkých stanů je tzv. footprint, o kterém se blíže dočtete i v našem obsáhlém článku o stanech. Ve zkratce se jedná o přídavnou podlážku, kterou podložíte celý svůj stan, a která podlážku ochrání před nadměrným odíráním. Zejména při stavění stanu ve vysokohorském prostředí není nouze o suť, štěrk, či ostré kameny. Bez přídavné podlážky bude nepromokavost podlahy při aktivním používáním rapidně klesat. Pokud se vám nechce investovat do originálního footprintu, tak ho můžete nahradit o něco méně elegantním, ale o poznání levnějším DIY řešení v podobě tyveku, který jsme již připravili ve verzi pro jednu nebo pro dvě osoby. V každém případě myslete na to, že podlážka je i přes svou zdánlivou houževnatost poměrně choulostivá část stanu a vyžaduje náležitou péči.

Kdo maže…

Stan se sice na první pohled může jevit jako poměrně statická součást vybavení, ale přesto byste jeho pohyblivým částem měli věnovat dostatek pozornosti. Řeč je o zipech. Máloco vás může překvapit tak nepříjemně jako zaseklý, či dokonce rozjetý zip. Při rozepínání a zapínání zejména ultralehkých stanů proto buďte vždy obezřetní, a když se vám do nich chytí látka, tak ji co nejopatrněji vysvoboďte.

Samostatnou kapitolou je pak dlouhodobá péče o zipy. Stejně jako jakémukoliv pohyblivému mechanismu i zipům prospěje speciální mazivo. Skvělou vychytávkou je Zipper Cleaner and Lubricant od Gear Aid, který zipy promaže a navíc je díky integrovaném štětci očistí od prachu, písku a dalších nečistot.

Šťastný stan = šťastné cesty

Na závěr jedna rada za všechny – mějte svůj stan především rádi a chovejte se k němu hezky. Než ho postavíte, ubezpečte se, že ho nestavíte na nevhodném podkladu, otevírejte ho a zavírejte s láskou, nepřepínejte ho… prostě ho berte jako zcela zásadního parťáka na cesty, který se vám za trochu péče dokáže odměnit lehkou, přenosnou a spolehlivou střechou nad hlavou.